Laden...
Sněmovna bude o zvyšování rozhlasových a televizních poplatků hlasovat během jednání ve středu 5. března v poledne. Rozhodnutí učinily hlasy poslanců koaličních stran a Pirátů. Koalice původně chtěla novelu schválit už tento pátek ve 12:00. Nový pevný termín, ale museli vládní strany prosadit zejména kvůli obstrukcím opozice. Představitelé hnutí ANO a SPD totiž nadužívali přednostního řečnického práva a blokovali chod Sněmovny. "Tento způsob projednávání má obstrukční charakter, kdy argumenty, které tady byly předložené, se opakují a cyklí a znovu a znovu je předkládají ti samí lidé," uvedl poslanec hnutí STAN Cogan. Účelem tohoto postupu je znemožnit hlasování, což porušuje ústavní princip rozhodování vycházející z vůle většiny, dodal.
Předseda poslanců KDU-ČSL Aleš Dufek podotkl, že zákonu o jednacím řádu Sněmovny je nadřazena ústava, podle níž vládne většina při zachování práva menšin. Proto koalice musela přistoupit ke zvolenému postupu, aby sama neporušovala ústavu. Předseda poslanců TOP 09 Jan Jakob poukázal na to, že Sněmovna dostala novelu před 231 dny a její projednávání na schůzi dolní parlamentní komory zatím zabralo více než 50 hodin.
Předloha zvyšuje poplatek pro Českou televizi o 15 korun na 150 korun měsíčně a pro Český rozhlas o deset korun na 55 korun za měsíc. Poplatek se má nově vztahovat na zařízení schopná přijímat vysílání prostřednictvím internetu, nejen na televizní a na rozhlasové přijímače. Zachován ale bude princip jedné platby za domácnost. Novela obsahuje také pravidla pravidelné valorizace poplatku a změnu jeho úhrady pro podnikatele a právnické osoby. Vláda změny v poplatcích zdůvodňuje potřebou finanční stabilizace veřejnoprávní televize a rozhlasu a dlouhodobé udržitelnosti jejich činnosti.
V Mnichově startuje třídenní bezpečnostní konference. Mohla by přinést důležité odpovědi týkající se některých otázek spojených se světovými konflikty na Ukrajině nebo na Blízkém východě. S napětím se očekává především vystoupení a projev amerického viceprezidenta J. D. Vance. Konferenci oficiálně zahajuje německý prezident Frank-Walter Steinmeier. Za Česko se akce účastní prezident Petr Pavel a ministr zahraničí Jan Lipavský. Akce, která se tradičně koná v hotelu Bayerischer Hof v mnichovském centru, dorazí přes šedesát hlav států a vlád a kolem sta ministrů.
Americkou delegaci doprovází kromě Vance také ministr zahraničí Marco Rubio a zmocněnec pro Ukrajinu a Rusko generál Keith Kellogg. Ukrajinu, která se skoro tři roky brání ruské invazi, zastoupí prezident Volodymyr Zelenskyj. Během prvního dne by se měl na okraj konference sejít s americkým viceprezidentem Vancem. Na programu je také projev předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové. Kromě Ukrajiny by měly být důležitými tématy také situace na Blízkém východě včetně války v Pásmu Gazy a dalšího vývoje v Sýrii. Na pořadu jednání jsou i výzvy, které představují pro současný svět klimatické změny či umělá inteligence.
Ministři obrany Severoatlantické aliance v Bruselu jednali i o případné mírové misi na Ukrajině, uvedla to ministryně Jana Černochová. Zásadní podle jejích slov je, aby v případě, že k něčemu podobnému dojde, byla lídrem mise jedna z velkých zemí NATO. Dále konstatovala, že bez USA by takové nasazení mohlo být problematické. Dodala, že v alianci je ale řada dalších velkých zemí, které připouštějí spolupráci na podobné misi. "Zaznívaly tady debaty o tom, jakým způsobem by se mohla Severoatlantická aliance nebo jednotlivé země podílet na nějakém mírovém řešení, ať už by to byly modré přilby nebo zapojení alespoň části států NATO. To se dnes tady neuzavřelo, dostali jsme domácí úkoly, které si budeme diskutovat v rámci našich parlamentů a vlád," uvedla Černochová.
Nyní musí Česká republika vyčkat na pokyny NATO, za jakých podmínek by se akce uskutečnila, která země by ji vedla a jaké by byly garance pro příslušníky českých ozbrojených sil. Případné vyslání mírové mise i zapojení Spojených států do ní bude podle Černochové předmětem diskusí i na nadcházející Mnichovské bezpečnostní konferenci. Česká ministryně zdůraznila, že Ukrajina je jednou z nejsilnějších armád světa. USA přitom již několikrát uvedly, že se budou zaměřovat zejména na jiné konflikty související s Čínou a IndoPacifikem.
Česko je zemí se třetím nejvyšším rizikem kybernetických podvodů na světě. Hůř je na tom už jen Slovensko a Vietnam. Ve své čtvrtletní zprávě to uvedla bezpečnostní firma Gen Digital, pod kterou patří značky jako Avast, AVG nebo Norton. Častým typem incidentů jsou podvody na online seznamkách, u nichž jsou Česko i Slovensko v první desítce nejvíce ohrožených zemí. Útoky s použitím sociálního inženýrství pak tvořily 86 procent všech zablokovaných hrozeb.
Klíčovým místem pro podvody a kyberkriminalitu byly i na konci roku 2024 sociální sítě. Mezi nimi vyniká facebook, na který připadá 56 procent všech identifikovaných hrozeb. Způsob jakými podvodníci využívají sítě se liší v závislosti na cílové skupině a platformě. Nejčastěji se ale jedná o klamavé reklamy, falešné e-shopy a phishing. V období od října do konce prosince Gen zablokoval 2,55 miliardy kybernetických útoků, což odpovídá 321 hrozbám za sekundu. Proti konci roku 2023 to představuje devítiprocentní nárůst.
Prezident Petr Pavel přijal ve čtvrtek odpoledne na Pražském hradě iráckého premiéra Muhammada Súdáního. Společně diskutovali například o bezpečnosti v regionu a o vzájemných obchodních možnostech a příležitostech. Předtím se se Súdáním setkal i premiér Petr Fiala (ODS), který uvedl, že by Irák mohl být jedním z důležitých dodavatelů ropy do ČR. Irák je podle něj jedním z hlavních českých partnerů na Blízkém východě. Vzájemné obchodní vztahy se podle premiéra daří posilovat a české firmy projevují vysoký zájem na tom, aby se podílely na obnově země. Zmínil mimo jiné záměr podepsat dlouhodobou dohodu o servisu letounů L-159, které Irák využívá.
V roce 2023 se do Iráku z Česka vyvezlo zboží za 4,8 miliardy korun, loni to podle Fialy mohlo být i o miliardu více. Dovoz z Iráku z předchozích prakticky nulových hodnot předloni stoupl na hodnotu téměř miliardy korun, ropa ho tvořila z 99 procent. Potenciál pro spolupráci spatřuje ministerský předseda v petrochemickém průmyslu, těžařství či ve vodohospodářství. Jedná se i například o spolupráci při získávání lithia. Zástupci obou zemí podepsali u příležitosti jednání několik memorand a dalších dokumentů. Šlo například o memoranda týkající se dovozu ropy, bezpečnostních otázek, leteckých služeb či o prohlášení o záměru spolupráce mezi ministerstvy v oblasti ochrany životního prostředí.
Přímý dopad amerických recipročních cel na Českou republiku bude pouze minimální. Velký vliv ale budou mít na největšího obchodního partnera ČR Německo, kam tuzemské firmy vyvážejí díly pro výrobky směřující do USA. Vyplývá to z vyjádření analytiků, které oslovila ČTK. Americký prezident Donald Trump ve středu oznámil, že uvažuje o podpisu exekutivního nařízení, kterým zavede cla na všechny země uvalující cla na dovoz z USA. I když přímý vývoz z ČR do USA roste, stále tvoří jen tři procenta z celkového objemu, uvedl hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. "Víc bych se obával dopadu americké obchodní politiky na Německo, které je už dva roky za sebou v důsledku své exportní nevýkonnosti v recesi," řekl.
V míře dopadu recipročních cel na domácí ekonomiku v souvislosti s Německem se ale analytici neshodují. Zatímco Dufek nečeká velký dopad, podle analytika Raiffeisenbank Martina Krona by efekt mohl být "poměrně podstatný". Upozornil na to, že Spojené státy pro Německo představují nejdůležitější trh. Z výroční zprávy Světové obchodní organizace (WTO) vyplývá, že zatímco EU zdaňuje americké výrobky o něco více než Spojené státy (4,5 procenta proti 3,9 procenta), větší část amerického vývozu do Evropy je ale bezcelní než naopak. Z hlediska obchodovaného objemu jsou tedy americká cla vyšší než cla v EU (1,4 procenta proti 0,9 procenta). Na úrovni výrobků by reciproční cla měla asi největší dopad na dovoz evropských automobilů do USA.
Řada lidí, jejichž domy zaplavila na podzim minulého roku povodeň na Jesenicku se zřejmě nedočká zásadní pomoci na obnovu jejich obydlí, kterou hodlá stát odstartovat od úterý v programu Živel 3. Přístup do programu, který má zajistit zvýhodněné financování obnovy nemovitostí, jim totiž podle podmínek blokují jejich exekuce. Počet exekucí přitom v tomto okrese patří mezi nejvyšší v ČR. Celkem se jedná o 31.797 lidí, tedy necelých 10 procent obyvatel na Jesenicku. Na obrovský problém poukazují neziskové organizace i starostové obcí.
Majitelé poničených nemovitostí budou moci z nového programu Živel 3 získat dotaci na obnovu obydlí až tři miliony korun nebo zvýhodněné úvěry na 25 let. Z peněz mohou zaplatit rekonstrukci, koupi nebo výstavbu nového bydlení. Jednou ze základních podmínek pro vstup do programu je však bezdlužnost vlastníků nemovitosti, což velkému množství lidí znemožní o dotaci vůbec požádat, řekla ČTK jesenické koordinátorka povodňové pomoci Člověka v tísni Petra Vrbová. Dodala, že majitel ani spolumajitel nesmí být nejen v exekuci nebo insolvenci, ale nesmí proti němu být veden ani výkon rozhodnutí, nesmí být v úpadku, ale ani v hrozícím úpadku.
Křivoklátsko se má stát pátým národním parkem v Česku. Jeho zřízení předpokládá vládní novela o ochraně přírody a krajiny. Sněmovna ji nyní podpořila v prvním kole projednávání, které místy bylo silně emočně vypjaté. Dolní komora Parlamentu o tom rozhodla i před odpor opozice i většiny starostů z Křivoklátska, podle nichž by území mělo zůstat jen chráněnou krajinnou oblastí. Předlohu, která se mimo jiné týká také ochrany některých živočišných druhů a rostlin nebo ochrany před světelným znečištěním, dostaly k posouzení výbory pro životní prostředí, hospodářský a bezpečnostní. Opozici se i přes její snahy nepodařilo vrátit předlohu vládě k přepracování.
Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) ke kritice odpůrců parku uvedl, že změna "nijak zvlášť neovlivní život místních obyvatel" a že obce tím získají snazší přístup k evropským a národním dotacím. Podle ministra vyhlášení parku nebude znamenat omezení vstupu do lesů a sběr lesních plodů. Hladík podotkl, že 99 procent pozemků v parku je ve vlastnictví státu a že na jeho území není ani jedna obec nebo zastavěné území. Řada starostů v oblasti ale dlouhodobě upozorňuje také na to, že už nyní je turistická návštěvnost regionu na hranici únosnosti a vyhlášení parku by ji mohla ještě zvýšit. Petici proti národnímu parku podepsalo přes 11.300 lidí.
Armáda ocenila přes 300 vojáků za službu na zahraničních operacích Evropské unie, NATO a OSN. Na pražský Vítkov si přišlo převzít medaile několik set vojáků, kteří působili na území Slovenska, Polska, Řecka, Kosova, Středoafrické republiky, Golanských výšin a na pomezí Indie a Pákistánu. Záslužný kříž ministryně obrany druhého a třetího stupně obdrželi tři vojáci, dalších šest získalo čestné odznaky Armády ČR Za zásluhy třetího stupně. Někteří vojáci byli oceněni věcnými dary nebo pamětními mincemi, dva získali ocenění za záchranu lidského života.
Zástupce náčelníka generálního štábu Miloslav Lafek na Vítkově vyzdvihl profesionalitu a spolehlivost účastníků zahraničních operací, svěřené úkoly podle něj splnili se ctí. ČR podle něj musí ukázat, jakým je spojencem, na jakých hodnotách staví a jak je připravená je bránit. Právě účast na misích podle něj ukazuje, že Česko dokáže převzít odpovědnost za bezpečnost a stabilitu v krizových oblastech.
Jarní prázdniny letos Češi tráví jak na horách tak i u moře. Zájem o lyžařské zájezdy vzrostl oproti loňsku o 11 procent, přičemž nejpopulárnější destinací zůstávají italské Alpy. I leteckých zájezdů k moři prodali letos cestovní kanceláře o tři procenta více. Za teplem Češi o jarních prázdninách nejčastěji míří do Bangkoku a na ostrov Krabi v Thajsku, na Maledivy nebo Mauricius, do Dubaje, na Srí Lanku, Bali nebo Nový Zéland. Z evropských destinací je největší zájem o Paříž.
Vlastním autem vycestuje v období od ledna do března na čtyři a více nocí přibližně 500.000 Čechů, většina z nich právě do Alp. Dalších 200.000 podle údajů Českého statistického úřadu v tomto období vycestuje do zahraničí letecky. Podle cestovních kanceláří za celý první kvartál lidé nejčastěji létají do Egypta, Španělska, na Kanárské ostrovy nebo do Spojených arabských emirátů. V Česku dovolenou ve stejném období stráví přibližně jeden milion Čechů.
Policie obvinila pět lidí spojovaných s českou dezinformační scénou, a to v souvislosti s předloňským nenastoupením odsouzeného Tomáše Čermáka do vězení. Dozorující státní zástupce Martin Bílý uvedl, že jeden z obviněných, nejspíše právě sám Čermák, nově čelí také stíhání za další skutek podpory a propagace terorismu. Další čtyři lidé jsou obviněni z toho, že Čermákovi umožnili se skrývat před úřady a spravedlností. Podle jejich vlastní vyjádření jsou mezi nimi i Jana Peterková a Pavel Zítko.
Čermák si aktuálně odpykává 5,5 roku za mřížemi za podporu terorismu, protože na sociální síti veřejně vyzýval k aktivnímu odporu proti přijetí pandemické novely, k převzetí moci, vypálení Senátu i vymanění České republiky ze struktur EU a NATO. Před nástupem do vězení se několik měsíců skrýval, v prosinci 2023 pak policie informovala o dopadení "fantoma české dezinformační scény" v Polsku.
V sobotu bude oblačno až polojasno, později k večeru začne od severozápadu přibývat oblačnosti a na horách se místy objeví slabé sněžení. Nejnižší noční teploty se budou pohybovat mezi -3 až -7 °C, při déletrvající oblačnosti a sněhové pokrývce mohou spadnout až k -11 °C. Přes den pak teploměry naměří mezi -3 až +1 °C. Vítr bude slabý proměnlivý o rychlosti do 4 m/s. Večer a v noci se místy může tvořit náledí a zmrazky.
Kalifornie od začátku nového roku prožívá životní zkoušku. Namísto obvyklých přírodních katastrof, jako jsou sesuvy půdy a zemětřesení, zápasí tentokrát s ničivými požáry, které přerušily výuku ve školách. Nejmladší děti z českých škol, od San Franciska až po San Diego, měly štěstí v neštěstí – v této těžké době je totiž přijelo rozveselit Divadlo loutek z Karlových Varů. S jeho principálem Janem Kindlem jsme si v Los Angeles popovídali o jeho tvorbě a zážitcích z představení podél pobřeží Pacifiku.
14. února před osmdesáti lety na Valentýna byla také Popeleční středa, ale většina Pražanů ten den vnímala jako jeden z dalších sedmého roku války. Ale z desítek amerických létajících pevností, které sem zabloudily, se na ně snesla smrt. Ten den v Praze zahynulo víc lidí než v anglickém Coventry na začátku války.
Tento e-mail je zasílán automaticky dle Vašeho nastavení odběru zpráv Radio Prague International.
Své nastavení můžete změnit zde.
© 2025, Radio Prague International - vysílání Českého rozhlasu do zahraničí, všechna práva vyhrazena.
https://cesky.radio.cz, e-mail: [email protected], Facebook, Youtube, Instagram
Laden...
Laden...
