Laden...
Soutěž na vytvoření jednotného vizuálního stylu centrálních státních orgánů vyhlásilo tento týden ministerstvo zahraničních věcí ve spolupráci s ministerstvy průmyslu a obchodu a pro místní rozvoj. Jednotná podoba materiálů má posílit důvěru v komunikaci státní správy, zlepšit prezentaci Česka doma i v zahraničí, ale také znamenat úspory.
Jednotný vizuální styl by měl podle šéfa diplomacie Jana Lipavského (nestr.) posílit rozpoznatelnost státních institucí a zpřehlednit orientaci v jejich komunikaci. Nyní používají ministerstva vlastní loga a vizuální styly, což pro ně znamená náklady spojené s pravidelnou aktualizací jejich materiálů. Navíc při zahraničních cestách působí delegace kvůli odlišným prezentacím jednotlivých úřadů nejednotně. "Členové české delegace předávají vizitky a další materiály hrající všemi barvami," uvedl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN).
Soutěž na jednotný vizuální styl je otevřená a jednokolová, což podle Černínského paláce zajistí rovné podmínky všech účastníků. Přihlášky je možné podávat po následující tři měsíce. Hodnotit anonymní návrhy bude odborná komise složená z nezávislých expertů na grafický design. Jednotný vizuální styl státní správy je standardem v mnoha vyspělých zemích, uvedlo MZV. Výhody podle něj jednotná grafika přinesla ve Finsku, Dánsku či Švédsku.
Prezident Petr Pavel dosud povolil 60 Čechům vstup do ukrajinských ozbrojených sil, celkem obdržel 181 takových žádostí. Českému rozhlasu to řekl prezidentův mluvčí Filip Platoš. Podle mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marije Zacharovové český prezident tímto krokem ukázal, že mu na nezáleží na vlastních občanech. České a ukrajinské vedení se pak bude vůči světu tvářit, že si dělá starosti o osud válečných zajatců, uvedla Zacharovová podle státní agentury TASS.
Podle Platoše prezident vyhověl šedesátce žádostí vzhledem k souhlasnému stanovisku ministerstev obrany, vnitra a zahraničí. Pokud se čeští občané chtějí do bojů na straně Kyjeva legálně zapojit, musí předem požádat prezidenta o povolení služby v cizích ozbrojených silách. V případě, že se na Ukrajinu vydali bez získání této výjimky, za což jim hrozí trestní stíhání, mohou zpětně požádat o abolici, kterou ještě spolupodepisuje předseda vlády. Čeští dobrovolníci se do bojů na Ukrajině, která čelí ruské agresi od předloňského 24. února, zapojili zřejmě měsíc po vypuknutí konfliktu.
Česká diplomacie eviduje čtyři české občany, kteří padli v bojích na území Ruskem napadené země. Prezident Petr Pavel udělil jednomu z nich, Petru Kučerovi 28. října medaili Za hrdinství. Naposledy v polovině února padl český dobrovolník u města Avdijivka
Ukrajinská armáda nyní čelí jednomu z největších ruských útoků od rozpoutání války v únoru 2022, napsal velitel ukrajinských sil Oleksandr Syrskyj ve zprávě na sociální síti o setkání vedení ukrajinských ozbrojených sil s delegací ozbrojených sil České republiky vedenou náčelníkem generálního štábu Karlem Řehkou. Boje podle generála Syrského vyžadují ustavičné obnovování zdrojů ukrajinských jednotek.
Kyjev o setkání dnes informoval na sociálních sítích bez uvedení data či místa setkání. Česká armáda na síti X uvedla, že Řehka se Syrským řešil bezpečnostní situaci a hlavně prohloubení spolupráce obou armád. Navštívil také výcvikové středisko operátorů dronů a vzdal památku padlým vojákům v Charkově.
Ministerstvo práce by mělo do konce roku předložit novelu s takzvaným střídacím bonusem pro rodiče na rodičovské. Příspěvek po tuto dvouměsíční dobu by měl být tak vysoký, aby rodině zajistil důstojnou životní úroveň. S předložením návrhu s přenesením evropské směrnice o rovnováze mezi prací a soukromím do české praxe počítá aktualizovaná Strategie rovnosti žen a mužů s opatřeními do roku 2030, kterou zveřejnila na svém webu Sněmovna. Aktualizaci schválila v říjnu vláda.
Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) už dřív ČTK řekl, že jeho úřad návrh nechystá. Připomněl, že se rodičovská zvýšila, rodiče se mohou vystřídat už teď a příspěvek si mohou nastavit na 70 procent základu výdělku.
Střídací bonus patří mezi opatření k zapojení otců do péče. Podle unijní směrnice mělo Česko mít dvouměsíční rodičovskou s dostatečně vysokým příspěvkem pro druhého rodiče od srpna 2022. Na zavedení mělo přes tři roky. Za nepřijetí evropských pravidel, která mají zaručit stejné minimální zajištění všude v sedmadvacítce, hrozí pokuty.
Lékaři Rehabilitačního ústavu Hrabyně, kteří hromadně podali výpovědi, od svého záměru ustoupí. Dohodli se na tom s nově pověřeným ředitelem ústavu Jiřím Havrlantem, který zároveň stojí v čele Fakultní nemocnice Ostrava (FNO). Ve vedení ústavu dočasně vystřídal zaměstnanci kritizovanou Andreu Ruprichovou. Novináře o tom dnes informovala mluvčí nemocnice Petra Petlachová. Rehabilitační ústav spadá pod ministerstvo zdravotnictví a léčí se v něm lidé po úrazech nebo cévních mozkových příhodách.
Na Ruprichovou si stěžovali lékaři i další zaměstnanci ústavu. Server iDNES.cz minulý týden uvedl, že lékaři ústavu podali hromadně výpověď. Ruprichovou obvinili z manažerských selhání a tzv. bossingu, tedy šikany ze strany nadřízeného.
Situací se začal zabývat ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Postupně se sešel se zástupci managementu ústavu, lékaři a zdravotnickým i nezdravotnickým personálem. Řešily se personální, provozní i ekonomické otázky.
V Rakousku zemřel sedmnáctiletý mladík, který se v úterý ve Vídni vážně zranil při jízdě na střeše metra. Rakouská agentura APA a další média o něm píší jako o Čechovi. Podle vyjádření českého ministerstva zahraničí to byl Ukrajinec s trvalým pobytem v Česku. Stav druhého, o rok staršího Čecha, se nezměnil. Nadále bojuje o život, uvedla rakouská stanice ORF.
Mladíci ve věku 17 a 18 let se rozhodli pro takzvané surfování na vlaku, jak se nebezpečné jízdě na střeše vagonů říká. Jízda ale skončila tragicky, když oba při příjezdu do nadzemní stanice Schönbrunn narazili do nadchodu. Spolu s nimi se jízdy na vagonu zúčastnili také dva Rakušané ve věku 13 a 16 let, dříve média uváděla odlišný věk. Ti nejprve z místa utekli, později se ale do stanice vrátili. Mladší z nich vyvázl bez zranění, starší byl zraněn lehce.
Slovenský horolezec Ondrej Húserka při sestupu z himálajské sedmitisícovky Langtang Lirung spadl do trhliny a je nezvěstný, napsal dnes slovenský server Aktuality.sk s odvoláním na Slovenský horolezecký spolek James. Ten o Húserkově pádu informoval s odvoláním na českého horolezce Marka Holečka. Holeček a Húserka v uplynulých dnech podnikli prvovýstup na vrchol Langtang Lirung. Podle spolku by se v neděli ráno místního času (v noci na neděli středoevropského času) měla konat další záchranná akce.
"Ondrejovi se při návratu (z vrcholu) stala při slaňování nehoda a důsledkem byl jeho pád do trhliny. Nebylo v silách Máry Holečka vytáhnout ho z trhliny ven, navíc Ondro byl ve špatném zdravotním stavu," napsal spolek na facebooku . "Po návratu (Holečka) do základního tábora a po komunikaci Ondrových nejbližších z rodiny, kamarádů a zkušených slovenských i zahraničních himalajistů, samozřejmě hlavně s místní agenturou, jsou velké snahy dostat se k Ondrovi," dodal.
Aktuality.sk napsaly, že poté, co se Húserka propadl do trhliny, Holeček na něj křičel, ale nedostal žádnou odpověď. Pak sestoupil do základního tábora.
Při paraglidingu na severu Indie zemřela ve středu třiačtyřicetiletá Češka, uvedla nyní indická média. České ministerstvo zahraničí na dotaz ČTK úmrtí české občanky potvrdilo, neštěstí se podle něj stalo v oblasti Manali. Podle serveru indiatimes.com žena ztratila v silném větru kontrolu nad paraglidem a narazila do svahu hory. Po převozu do nemocnice ve městě Manali byla prohlášena za mrtvou. České velvyslanectví v Indii je v kontaktu s pozůstalými.
Indický server napsal, že se v indickém státě Himáčalpradéš, do něhož zasahuje pohoří Himálaj, od soboty uskuteční závod světového poháru v paraglidingu. Před jeho začátkem v oblasti vedle Češky, kterou web označil za zkušenou paraglidistku, zemřel v posledních dnech také belgický sportovec. Ve vzduchu se srazil s polský paraglidistou, který utrpěl zranění. Letos v březnu zemřel český turista při paraglidingu na západě Maroka. Po intenzivním pátrání, do něhož se zapojil i vrtulník, záchranáři vylovili jeho tělo z vody.
Domněnka, že dezinformacím věří pouze méně vzdělání lidé, je mýtus. V rozhovoru, který ČTK poskytla Akademie věd ČR (AV ČR), to řekl Tomáš Koblížek z Filosofického ústavu AV ČR. Příkladem dezinformace, které věří mnohdy i vzdělaní lidé, je například popírání klimatické změny. Je podle něj potřeba začít brát riziko dezinformací a konspiračních teorií vážně. A to podobně jako riziko nenávistných projevů, které lze ze zákona postihnout.
Často šířenou nepravdou a dezinformací je podle něj tvrzení, že země je placatá. Koblížek upozornil, že je potřeba u takzvaných plochozemců rozlišovat dvě věci. Někdo hlásá nepravdu a druhá věc je, že někdo tomu věří. "Někdo může nepravdy tvrdit za nějakým účelem, aniž by tomu sám věřil. Například ti lidé, kteří říkají, že země placatá tomu mnohdy nevěří - nebo je jim to jedno. Vnímají to spíše jako protest proti vědě a podobně," dodal.
V souvislosti s nenávistnými projevy Koblížek upozornil na zavedený pojem takzvaného efektu bezuzdnosti, kdy lidé mají dojem anonymity, nebo že se ocitají ve virtuálním prostoru, kde všechno úplně tak neplatí a vypouští nenávistné výroky, které by v realitě neřekli.
Kultura by měla reagovat na současné dění, myslí si podle průzkumu 66 procent obyvatel České republiky napříč generacemi. Polovina lidí se shodla, že kultura může spojovat rozdělenou společnost. Necelá čtvrtina dotazovaných věří, že by měla přinášet nové pohledy na aktuální témata, zatímco více než dvě třetiny ji vnímají spíše jako formu odpočinku. Vyplývá to z průzkumu Kanceláře Kreativní Evropa, která je českým zastoupením stejnojmenného programu Evropské unie. Češi podle něj oproti minulému roku na kultuře šetří. V průměru za ní vynaloží 323 korun měsíčně, což je ve srovnání s loňskem pokles o 23 procent.
Jak uvedla Magdalena Müllerová, vedoucí Kanceláře Kreativní Evropa Kultura, zejména mladí Češi a Češky si uvědomují význam členství v Evropské unii pro rozvoj kultury v ČR i to, že politické změny mohou ovlivnit podmínky v kultuře. U generace do 26 let to platí pro více než 70 procent dotazovaných, zatímco u respondentů ve věku nad 45 jde o 54 procent. S názorem, že změna politického směřování může mít dopad na podmínky v kultuře, více souzní opět mladší generace, kde s ním souhlasí sedm z deseti mladých Čechů a Češek.
Průzkum rovněž ukázal, že 61 procent respondentů souhlasí s tím, aby se kultura podporovala z veřejných zdrojů i v době ekonomické krize. Lidé nejčastěji navštěvují hrady a zámky, kam alespoň jednou ročně zavítají tři čtvrtiny populace. Polovina obyvatel Česka si alespoň jednou za rok zajde do kina, muzea či galerie. Na koncert populární hudby se alespoň jednou ročně vydá 48 procent a do divadla zamíří 46 procent z nich. Více než polovina lidí sáhne alespoň jednou týdně po knize.
Síla nového dokumentu režiséra Tomáše Hlaváčka Dům bez východu je v tom, jak realistický obraz obchodu s chudobou přináší. V Jihlavě se na tom dnes shodli účastníci besedy, která byla na programu Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava. Na festivalu měl snímek zařazený v soutěžní sekci Česká radost premiéru. Dokumentem chce režisér přispět k otevření diskuze o podmínkách bydlení nejchudších lidí v Česku.
Besedy se zúčastnili komunitní pracovnice, antropologové i kriminolog. "Je to velmi silný příběh osobního hrdinství lidí, kteří toho mají hodně co ztratit," řekl k filmu Václav Walach, kriminolog, který se dlouhodobě věnuje vztahu mezi zločinem a bydlením. Dokument zachycuje život v jednom z domů v brněnských Židenicích, praktiky, které vůči nájemníkům uplatňuje provozovatel ubytovny, a snahu nájemníků domoci se zastání. "Zvenku to vypadá jako normální dům, uvnitř je to horor," konstatoval režisér filmu Tomáš Hlaváček.
V brněnském domě nechal nejprve ubytovat romského aktivistu Julka, spolu s ním v domě trávil čas. Bydlel tam asi čtyři měsíce. "Majitel se velice rychle dozvěděl, že námi dosazený nájemník podporuje ostatní v tom, aby si bránili svá práva, aby se bránili jednání, které jsme vnímali jako protiprávní," řekl ČTK Hlaváček. Pro obyvatele ale byl dokument jistou nadějí. Ve snímku Hlaváček zachytil praktiky podplácení a vydírání a to, jak je těžké se bezpráví bránit. "Ukázalo se, jak je ten systém vlastně nefunkční v obraně lidí, kteří nedisponují prostředky zaplatit si právníka a právní pomoc," řekl.
Nová inscenace komické opery Výlety páně Broučkovy dnes otevřela festival Janáček Brno. Méně uváděné dílo Leoše Janáčka nastudoval kanadský režisér Robert Carsen, hlavní roli Matěje Broučka ztvárnil britský tenorista Nicky Spence. Inscenace, která vznikla v koprodukci Národního divadla Brno, Královského divadla v Madridu a Státní opery v Berlíně, je znovu na programu v neděli.
Festival spoluzahajoval premiér Petr Fiala (ODS). Zdůraznil, že Janáčkova cesta k uznání byla trnitá, naplno se prosadil až ve zralém věku, nyní však patří k nejhranějším skladatelům 20. století. Primátorka Markéta Vaňková (ODS) slíbila, že v roce 2028 bude Brno mít plnohodnotné muzeum věnované Janáčkovi.
Unikátní kolumbárium Strom vzpomínek představilo vedení Mariánských Lázní v předvečer Dušiček na místním hřbitově. Starosta města Martin Hurajčík (ANO) ČTK řekl, že kolumbárium ve tvaru stromu se svítícími křišťálovými lístky je první a jediné na světě. "Mariánské Lázně zápasí s nedostatkem hrobových míst a každý takový prostor, kde rodiny a přátelé mohou zavzpomínat na své zesnulé, je vítaný. Je to něco nového, je to první strom na světě tohoto typu. Osobně to vnímám jako velmi decentní a velmi krásné pietní místo," řekl starosta. Kolumbárium vyrobila česká firma Memory Crystal.
Skoro tři metry vysoký strom je krytý uzamykatelným altánem z bezpečnostního skla. "Pozůstalí si budou moci zakoupit jeden ze 600 křišťálových lístků a urnový hrob od ledna příštího roku," uvedl Hurajčík. Podle něj už se na možnost uložit popel zesnulých a zakoupit si vzpomínkový lísteček lidé ptají. Do země pod strom vzpomínek budou uloženy urny s popelem do speciálních tubusů.
Podoba jednotlivých interaktivních lístků bude různá. Mohou obsahovat kousky zlata, fotografii, příběh, mít různé barevné varianty a lze k jejich rozsvícení navolit i konkrétní hudbu. K rozsvícení bude sloužit aplikace, kterou bude možné ovládat lísteček buď tabletem přímo na místě nebo i na dálku. Jednotlivé lístky mohou být veřejné nebo soukromé pouze pro konkrétní pozůstalé.
Další dva starokladrubští bělouši z hřebčína v Kladrubech nad Labem budou sloužit u dánského královského dvora. Vybrali si je zástupci královských stájí na konci října, uvedl hřebčín v tiskové zprávě. Za tři dekády hřebčín dodal do Dánska 34 koní.
Zástupci královských stájí navštívili v týdnu hřebčín a vybrali dva koně pro krále Frederika X. Hřebčín jim předvedl čtyři bělouše, dva valachy si vybrali, splňovali jejich nároky na vzhled, temperament a charakter. Jak uvedl ředitel Jiří Machek, s dánským dvorem hřebčín spolupracuje 30 let. Koně odcházejí na dánský dvůr ve čtyřech až pěti letech. Mají za sebou výcvik tahu i pod sedlem, jsou naučení chodit také ve čtyřspřeží. Dánové pak v tréninku pokračují.
Kladrubští barokní koně byli vyšlechtění pro ceremoniální účely, jsou jediným původním plemenem v ČR. Kladruby jsou domovem běloušů, hřebčín ve Slatiňanech chová vraníky.
Do schránky na tóry aron ha-kodeš v liberecké synagoze byl dnes umístěn vzácný svitek z 18. století, který přečkal druhou světovou válku i nedůstojné skladování za komunistického režimu. Svitek tóry číslo 108 má liberecká židovská obec trvale zapůjčený od londýnské organizace Memorial Scrolls Trust, která se o české tóry stará. Svitek dnes osobně předal v Liberci předseda této organizace Jeffrey Ohrenstein.
Pro židovskou komunitu v Liberci je získání svitku podle jejího předsedy Michala Hrona významnou událostí. "Protože my máme jen jednu tóru, což není obvyklé. Každá komunita židovská by jich měla mít víc," řekl. I tu dosud jedinou mají podle něj zapůjčenou z židovského muzea. Z původní liberecké se dochovaly jen zbytky. Zdejší synagoga shořela před 86 lety za takzvané křišťálové noci, kdy příznivci nacismu zapalovali a ničili stavby spojené s Židy. Nová synagoga byla v Liberci postavena před čtvrtstoletím jako součást krajské knihovny označované za Stavbu smíření.
Vánočně vyzdobenému centru Olomouce letos nebude dominovat tradiční jedle, smrk nebo borovice, ale unikátní sekvojec obrovský. Exotický jehličnan, který odborníci považují za nejmohutnější strom na Zemi, roste ve volné přírodě pouze v Kalifornii na západních svazích pohoří Sierra Nevada. V Česku je k vidění jen v několika málo botanických zahradách a arboretech. Sekvojce městu darovala floristická firma, v jejímž areálu nevšední jehličnan rostl zhruba čtyři desítky let.
Ve volné přírodě může sekvojec obrovský dorůstat až do výšky 80 metrů, v areálu olomouckého Florcentra majitelům způsobuje vrásky už při výšce zhruba deseti metrů. "Bohužel v těsné blízkosti pěstebních skleníků začal svým rozměrem a silou kořenů narušovat stabilitu základů skleníku a hrozí i problémy s prorůstáním do kanalizace. Potřebujeme ho pokácet," uvedl ředitel firmy Florcenter Jiří Komzák. Podle něj je jehličnatý strom impozantní. "Ještě ani tak ne svou výškou, ale tím, jak je stavěný, působí i při výšce deseti metrů opravdu majestátně," dodal.
Letošní říjen v pražském Klementinu se s průměrnou teplotou 12,7 stupně Celsia zařadil mezi pět procent nejteplejších za posledních 250 let. V záznamech nejstarší meteorologické stanice v zemi vedených od roku 1775 mu patří 12. až 13. příčka. Údaj zveřejnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Nejteplejší říjen v centru hlavního města zaznamenali loni, kdy měsíční průměr přesáhl 14 stupňů Celsia.
Nejvyšší průměrnou denní teplotu v uplynulém měsíci zaznamenali v Klementinu ve středu 9. října, kdy bylo 17,1 stupně. Naproti tomu minimem bylo 10,1 stupně Celsia naměřených shodně 5. a 15. října. Obě hodnoty jsou poměrně vzdálené od rekordních záznamů. Dosud nejvyšší průměr zaznamenali pozorovatelé počasí 3. října 1929, činí 21,2 stupně Celsia. Minimem je minus 3,1 stupně z 30. října 1920.
Jasno až polojasno, ráno a dopoledne v Čechách místy mlhy, i mrznoucí, nebo nízká oblačnost. Později večer opět tvorba mlh a nízké oblačnosti. Nejnižší noční teploty +2 až -2 °C, při celonočním vyjasnění, zejména na východě až -4 °C. Nejvyšší denní teploty 7 až 11 °C, v 1000 m na horách kolem 6 °C, na Šumavě až 9 °C.
V Praze převažuje počet mrtvých nad živými. Na území metropole je pohřbeno více než dva a půl milionu lidí na více než 60 místech. Pražské hřbitovy už dávno nejsou jenom místem posledního odpočinku, kam chodí pozůstalí vzpomínat na své zesnulé.
Stanice Háje, jižní konečná trasy C, se kdysi jmenovala Kosmonautů. Částečně to vysvětluje, proč je cesta do této části města symbolickým výletem do vesmíru.
Tento e-mail je zasílán automaticky dle Vašeho nastavení odběru zpráv Radio Prague International.
Své nastavení můžete změnit zde.
© 2024, Radio Prague International - vysílání Českého rozhlasu do zahraničí, všechna práva vyhrazena.
https://cesky.radio.cz, e-mail: [email protected], Facebook, Youtube, Instagram
Laden...
Laden...
