Laden...
Úřad práce se chystá postupně zrušit 83 svých poboček v Česku, tedy více než pětinu. Týkat se to má hlavně malých pracovišť. Pracují v nich celkem čtyři stovky zaměstnanců. Propouštění se ale nechystá, pracovníci by se měli přesunout do větších poboček. ČTK to sdělil mluvčí generálního ředitelství úřadu práce Michal Kovařík. Na takzvané racionalizaci pobočkové sítě pracuje vedení úřadu od loňska. Chystané zavírání pracovišť vychází z analýzy, jejíž výsledky má ČTK k dispozici.
Úřad práce má v zemi 369 pracovišť v 256 městech a obcích. Podle takzvané systemizace je v něm od července 9837 služebních a 647 pracovních míst. Jak uvedl generální ředitel úřadu Daniel Krištof, podle něj každý rok přibývá incidentů, výhrůžek i napadení úředníků a v malých pobočkách je obtížné bezpečnost zajistit.
Analýza se zaměřila na spádové oblasti. Autoři sledovali to, kolik lidí se dostane do úřadu veřejnou dopravou do 45 minut a autem do 25 minut. Roli hrál také počet a velikost takzvaných vyloučených lokalit. Využila se i data mobilních operátorů o pohybu lidí v daném místě. Zohlednil se i počet úředníků v pobočce. Jednotlivá pracoviště se pak bodovala.
Bezpečnost a prosperita je založena i na výzkumu a inovacích, klíčová je spolupráce mezi lidmi, vládami, výzkumníky i podnikateli. Při zahájení švýcarsko-českého podnikatelského fóra zaměřeného na biotechnologie a farmaceutický průmysl to v Curychu řekl český prezident Petr Pavel. Švýcarská prezidentka Viola Amherdová řekla, že při Pavlově dvoudenní návštěvě s ním chce hovořit kromě ekonomické spolupráce i například o bezpečnosti.
Podle českého prezidenta je nutné klást důraz také na hlubší spolupráci v Evropě jako celku. Vyzval k odstranění zejména byrokratických překážek, které kontinent činí méně konkurenceschopný oproti Spojeným státům či Číně. S prezidentem do Švýcarska dorazila i téměř dvacetičlenná podnikatelská delegace Hospodářské komory.
Šéf diplomacie Jan Lipavský (nestr.) vyjádřil plnou podporu severomakedonské vládě ve snaze posunout jednání o vstupu do Evropské unie. Po setkání s ministrem zahraničí Severní Makedonie Timčem Mucunským v Praze uvedl, že proces bude ale vyžadovat od balkánské země hodně práce. Mucunski je ohledně přístupových jednání optimistický. Pokud bude vůle z obou stran, reálný podle něj může být rok 2030.
Lipavský řekl, že dnešní jednání se týkalo vzájemné spolupráce mimo jiné v obchodu. Severní Makedonii označil za ceněného partnera v otázkách energetiky či těžby, zmínil také práce státního podniku LOM Praha na modernizaci vrtulníků pro armádu a policii Severní Makedonie podle standardů NATO.
Za důležité označil Lipavský také působení českých policistů u hranic s Řeckem, které začalo v roce 2016 vysláním prvního kontingentu. V současnosti čeští policisté v zemi působí pod hlavičkou pohraniční agentury EU Frontex. "Je to jedna z velkých priorit při působení proti nelegální migraci," doplnil Lipavský.
Zavedení unijní zpravodajské služby není reálné, uvedl podle serveru Euractiv český premiér Petr Fiala v debatě o společných bezpečnostních výzvách, kterým čelí Evropská unie (EU). Nicméně užší spolupráci bezpečnostních služeb 27 členských států šéf české vlády podporuje. Fiala tak reagoval na nedávnou zprávu bývalého finského prezidenta Sauliho Niinistöa, která s tímto návrhem přišla. "Podporuji prohlubování vzájemné spolupráce zpravodajských služeb, ale nemyslím si, že je reálné vybudovat skutečně funkční společnou službu," řekl Fiala podle Euractivu.
Podobně se k návrhu staví i ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Nápad se nezamlouvá ani Bezpečnostní informační službě (BIS). "Podobné nápady zazněly v minulosti několikrát a nikdy se neuskutečnily," připomněl její mluvčí Ladislav Šticha.
Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) připravuje digitalizaci vyřizování, výpočtu a zpracování důchodů. Projekt by měl stát zhruba 300 milionů korun. Hotový by měl být do dvou let. Financování zatím není dořešené. Novinářům to dnes řekl ústřední ředitel ČSSZ František Boháček. MInistr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) by chtěl mít financování digitalizace důchodové agendy vyjasněné do konce roku. Podle Boháčka od příštího roku bude možné vyřizovat elektronicky také mateřskou, otcovskou a ošetřovné. Postup by měl být podobný jako u e-neschopenek.
Nový projekt EDA (elektronizace důchodových agend) se má financovat z Národního plánu obnovy z úvěru. Má nahradit dosavadní zastaralý systém. Potíže s financováním ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle něj financování "nesouvisí s rozpočtem", ale závisí na dohodě s resortem financí, vnitra a dalšími partnery kvůli půjčce z plánu obnovy. "Rád bych, aby to bylo uzavřeno do konce roku," řekl ministr.
Na dvou stovkách billboardů a prostřednictvím dalších kanálů zahájila vládní koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) kampaň o naplňování programového prohlášení. Předsedové stran pod heslem Spolu děláme, co je třeba jejím prostřednictvím sdělují, že vláda zbavila Česko závislosti na Rusku, snížila rozpočtový deficit či otevře 207 kilometrů nových dálnic.
Sněmovní volby čekají Česko příští rok na podzim a premiér Petr Fiala (ODS) by v nich chtěl získat pro koalici 30 procent. Nyní průzkumy veřejného mínění uskupení přičítají zhruba 20 procent a druhou příčku za v současnosti opozičním hnutím ANO Andreje Babiše. Kampaň, kterou šéf lidovců Marek Výborný označil za tečku za programovým prohlášením, dnes lídři koalice představili v Praze. Oslovit v ní chtějí hlavně ty, kteří volili koalici před více než třemi lety, ale nyní by k volbám nešli.
Novou koaliční smlouvu uzavře Spolu po Novém roce, nyní pracuje na kandidátkách. Premiér Petr Fiala (ODS) pPřipustil, že vládě a koalici se nedaří prodávat úspěchy koalice přes média, chce proto využít různých možností prezentace. Za chybu ve své dosavadní prezentaci označil premiér to, že se při vystupování v médiích příliš kontroloval, nyní chce být autentičtější tak jako v závěrečných dvou týdnech kampaně před minulými sněmovními volbami.
Pro omezení dřívějších penzí náročných profesí by mohli hlasovat všichni koaliční poslanci, pokud budou mít záruku, že se pracovníkům v takzvané třetí kategorii posílí penzijní spoření. Podle plánu by jim do něj měl zaměstnavatel povinně přispívat. Schválila by se pak i celá vládní důchodová reforma. ČTK to dnes řekl ministr práce Marian Jurečka. Poslanci TOP 09 a ODS navrhli původní počet lidí s nárokem na dřívější penzi omezit na desetinu. Shoda v koalici nebyla. Šéfové koaličních poslaneckých klubů se pak dohodli na podpoře varianty, že by vyškrtnutým dřívější penzi mělo umožnit důchodové spoření s povinným příspěvkem zaměstnavatele.
Koalice má ve Sněmovně 104 hlasů. Česká televize v pátek uvedla, že pět vládních lidovců a lidovkyň omezení dřívějších penzí odmítá, a TOP 09 na něm naopak trvá. Šéfové koaličních klubů se minulé úterý ale dohodli na podpoře omezení dřívější penze a u vyškrtnutých na příspěvku zaměstnavatelů do spoření, které by umožnilo jít do penze dřív.
"Tam bude povinný příspěvek zaměstnavatele na konkrétní osobní penzijní účet člověka. Z hlediska principu, si myslím, že to pokrývá vlastně to stejné. Přináší to do určité míry ještě i větší flexibilitu, že ten člověk a případně jeho nejbližší s tím mohou nakládat, protože částku budou mít v osobním vlastnictví. Zatímco v rámci průběžného (státního) pilíře v případě úmrtí člověka s penězi nemůžou jeho nejbližší nakládat," uvedl Jurečka.
Češi chtějí inovace zejména při lepším propojení úřadů, v dostupnější zdravotní péči, sdílení informací mezi lékaři a zkvalitnění silniční sítě. Nejspokojenější jsou s inovacemi u bezhotovostního placení, technologií pro zábavu a umělé inteligence. Vyplývá to z průzkumu Index inovací, který dnes novinářům představili zástupci společností ČSOB a Mastercard.
"Češi vítají inovace, protože je vnímají jako faktor, který zlepšuje dosavadní stav, zkvalitňuje život a přináší lepší zákaznickou zkušenost. Zatímco v pandemii a po ní se rozvinuly on-line služby ve finančním sektoru a v gastronomii, a začala se používat bankovní identita, jiné oblasti v inovacích přešlapují na místě," uvedla členka představenstva ČSOB Michaela Bauer.
Výrazné zlepšení lidé očekávají i u ochrany vody a v kvalitě potravin. Naopak v kategoriích on-line her a umělé inteligence aktuální spokojenost uživatelů s inovacemi dokonce převyšuje očekávání.
U nemocných s cukrovkou jsou dvakrát častější infarkty nebo mrtvice. Podle lékařů je s tím třeba počítat a komplikacím předcházet, ušetří se tím ročně až stamiliony korun na zdravotní a další stamiliony na sociální péči. Informace dnes zazněly na tiskové konferenci o možných komplikacích diabetu druhého typu. V současné době je nemocných v Česku přes milion, do roku 2030 jich může být až 1,3 milionu. Od diabetu prvního typu se choroba liší tím, že se často objevuje až ve vyšším věku a souvisí hlavně s nezdravým životním stylem.
Právě jeho změna je podle lékařů prvním předpokladem úspěšné léčby, dokáže ho zlepšit ale jen asi 12 procent pacientů. Většina z nich proto musí užívat léky nebo si aplikovat injekce inzulinu, hormonu slinivky břišní, který snižuje hladinu cukru v krvi. Podle Michala Vrablíka z Centra preventivní kardiologie III. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze není problém jen samotná vyšší hladina cukru, ale její vliv na cévní systém, ledviny a další orgány. Nějakým onemocněním srdce a cév trpí podle lékařů 80 procent diabetiků s cukrovkou druhého typu.
Tyto komplikace se podle lékařů podílejí na tom, že žijí o pět až šest let kratší dobu než zdraví lidé, poslední roky života navíc prožijí jako velmi nemocní. Například ve Skandinávii je situace podle Vrablíka desetkrát lepší. "Tam lidé žijí s chronickou nemocí pět let, u nás 20 let před smrtí," uvedl.
Na pole v katastru obce Štítina na Opavsku spadlo ultralehké letadlo. ČTK to večer řekla policejní mluvčí Soňa Štětínská. Mluvčí moravskoslezské zdravotnické záchranné služby Lukáš Humpl řekl, že v letadle byl muž, který byl při příjezdu záchranářů mrtvý. Policisté jsou v úzkém kontaktu s pracovníky Ústavu pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod.
Spolek Nejíme zvířata dnes zveřejnil další tajně pořízené záběry z kravínů, na nichž zaměstnanci bijí krávy, surově zacházejí s telaty nebo je probíjejí elektřinou. Tentokrát jde o šest kravínů, z nichž odebírá mléko společnost Savencia fromage & dairy. Firma chování zaměstnanců ke kravám odsoudila. V polovině října zveřejnil spolek podobné záběry z jiných kravínů. Podle veterinární správy z nich bylo jednoznačné, že byl porušen zákon na ochranu zvířat proti týrání.
Spolek upozornil, že krávy jsou celý život přivázané na krátkých řetězech. "Krávy v řetězech usínají, jsou dojeny, násilně oplodňovány, nemohou se ani svobodně projít. Přivázané k železné tyči navíc musejí snášet kopance zaměstnanců, bití, sprosté nadávky a neléčená zranění," uvedla dnes spoluzakladatelka spolku Michaela Vincourová. Některé krávy podle ní takto žijí už osm let.
Společnost Savencia fromage & dairy dnes uvedla, že je zjištěním spolku znepokojena a zacházení se zvířaty, které je na záběrech vidět, odsuzuje. V říjnu spolek zveřejnil první záběry z 12 kravínů, z nichž odebírá mléko společnost Madeta. Její zástupci se od hrubého chování některých pracovníků ke kravám rovněž distancovali. "Požádáme státní dozorové orgány, aby v této věci neodkladně zasáhly. S dotčenými dodavateli mléka jsme připraveni ukončit dodavatelsko-odběratelskou smlouvu," sdělila tehdy ČTK mluvčí největší mlékárny v zemi Marta Faktorová.
Slapská přehrada, třetí stupeň Vltavské kaskády, vznikla zejména kvůli výrobě elektrické energie. Velká akumulační nádrž páté nejobjemnější přehrady v ČR, která je čtvrtou nejvýkonnější vodní elektrárnou v zemi, umožňuje dlouhodobou regulaci vodního režimu ve Vltavě. Přehrada, která byla otevřena před 70 lety, 7. listopadu 1954, je díky své blízkosti k Praze dodnes vyhledávaným místem pro rekreaci. V okolí nádrže je k dispozici mnoho kempů, hotelů a penzionů.
Jezero je dlouhé 44 kilometrů a dosahuje až k obci Kamýk nad Vltavou, kde se pak nachází další stupeň Vltavské kaskády, přehrada Kamýk. Vodní hladina na Slapech je nyní o 35 metrů výš než původní koryto Vltavy.
První návrhy na vybudování přehrady spadají již do první republiky, přípravné práce ale začaly až v červenci 1949. Napouštění pak začalo v dubnu 1954, v červenci 1954 údajně zachránily Slapy před povodní Prahu, když zachytily v téměř prázdné přehradě valící se masy vody. Turbíny byly zprovozněny v roce 1955 a celá výstavba díla skončila v roce 1957. Na celé těleso hráze bylo zapotřebí 374.320 m3 betonu.
Národní technické muzeum v Praze novou výstavou slaví 70 let od vzniku prvního prototypu československých náramkových hodinek Spartak a jejich zavedení do sériové výroby v Novém Městě nad Metují pod značkou Prim. Kurátoři výstavy označují tento milník za triumf českého průmyslu, protože výroba mechanických hodinek je technologicky náročná a Československo ji zvládlo v rekordním čase. Výstava s názvem Velký třesk! Zrození prvních československých náramkových hodinek se koná v malé galerii expozice Architektury, stavitelství a designu od 6. listopadu do 30. března 2025.
"Za krásným produktem stojí obrovské úsilí a velmi specifická, náročná technologie, kterou si Češi a Slováci, navzdory nulovým zkušenostem, velice rychle osvojili, a proto chceme tento triumf připomínat," uvedl David Hamr autor výstavy a kurátor muzea.
Na výstavě jsou vystaveny hodinky, včetně řady ikonických modelů. Československo bylo osmou zemí na světě, která zvládla průmyslovou výrobu mechanických hodinek - před ním to dokázaly Spojené státy, Sovětský svaz, Francie, Velká Británie, Japonsko, Švýcarsko a Německá spolková republika.
V opraveném barokním paláci Savarin v Praze 1 bude sídlit Mucha muzeum. Autorem nové expozice na více než 1100 metrech čtverečních bude architektka Eva Jiřičná se svým studiem AI Design. Muzeum se v Savarinu otevře příští rok 24. ledna. ČTK to dnes sdělil mluvčí společnosti Crestyl Ondřej Micka. Rekonstrukce paláce Savarin od Kiliána Ignáce Dientzenhofera začala na konci roku 2021 a skončila v září. Na umístění muzea v budově se dohodly Nadace Mucha a developer a majitel projektu Savarin firma Crestyl. Vedení Prahy nyní s Crestylem jedná o tom, že by v budově byla expozice Muchovy Slovanské epopeje.
Muzeum využije historicky nejcennější a nejvíce dochované prostory paláce Savarin. Lidé v něm uvidí mimo jiné doposud nevystavená díla včetně raných olejomaleb, ručně kreslených studií k dekorativním dokumentům, předmětů zkoumajících Muchovu fascinaci svobodným zednářstvím a studijních materiálů ke Slovanské epopeji. Expozice také bude pravidelně aktualizována, aby byla aktuální a přitažlivá pro vracející se návštěvníky.
Hlavní město také zvažuje, že by do podzemí Savarinu umístilo Muchovu epopej. Vedení města se nedávno po dlouholetých sporech dohodlo s malířovým příbuzným Johnem Muchou na stažení žaloby, kterou před lety napadl vlastnictví slavného cyklu obrazů Prahou. Další žalobu ale podala druhá malířova dědička Jarmila Mucha Plocková, která s vystavením epopeje v Savarinu nesouhlasí.
V Praze začal 5. ročník mezinárodního filmového festivalu Nezlomní a obětovaní. Letos je věnovaný 35. výročí sametové revoluce v Československu a změnám režimu v ostatních státech někdejšího sovětského bloku. Festival do 8. listopadu nabídne více než 40 filmů. Součástí dnešního zahájení v Kině Atlas bude udělování Ceny Jaroslavy Janderové. Ocenění udělované lidem zabývajícím se uchováním historické paměti převezme představitel Polsko-československé solidarity Miroslaw Jasiński. Novináře o tom dnes za organizátory informoval historik a ředitel Muzea paměti XX. století Petr Blažek.
"Jasiński organizoval proslulé schůzky na hranicích a současně to byl jeden z organizátorů festivalu nezávislé kultury ve Vratislavi v roce 1989, kam přijel z exilu Karel Kryl. Na počátku 90. let pak Jasiński sehrál klíčovou roli při formování nové polské diplomacie v Československé a později České republice," řekl ČTK Blažek. Festival promítne mimo jiné snímky Lesní, pouliční a sklepní hry a Střední Evropa jde na svobodu, na jejichž vzniku se Jasiński autorsky podílel.
Festival Nezlomní a obětovaní nabízí projekce dokumentárních i hraných snímků o pádu komunistických režimů a vyrovnávání se s jejich dědictvím doprovodí debaty filmových tvůrců, pamětníků a historiků. Nebude chybět přehlídka studentských snímků, workshopy a semináře s ukázkami archivních filmů.
K víc než čtyřem desítkám lidí, kteří se postavili komunistickému režimu a které dosud ocenili studenti v projektu Příběhy bezpráví, přibyli tři noví laureáti. V pražském paláci Lucerna ocenění získali Leo Žídek, odsouzený za pokus o emigraci v polovině minulého století k osmi letům vězení, řádová sestra Kristína Zachovalová a signatář Charty 77 a představitel undergroundu v severních Čechách Václav Blabolil.
Ocenění dostali z rukou herečky a diplomatky Magdy Vášáryové, předsedy Senátu Miloše Vystrčila a básnířky Marty Veselé Jirousové. Slavnost doprovodila zahájení Měsíce Příběhů bezpráví, během kterého školy ve spolupráci s organizací Člověk v tísni pořádají projekce filmů s tématem československých dějin a zvou hosty na debaty. Projekt letos slaví 20. výročí, ceny studenti udělují 16. rokem.
Během večera promluvil a z pódia vyzval k podpoře Ukrajiny napadené Ruskem držitel zahraniční Ceny Příběhů bezpráví z loňského roku Nariman Dželjal. Místopředsedu neformálního krymskotatarského parlamentu medžlis, který byl v červenci propuštěn z ruského vězení, ocenily Příběhy bezpráví loni v době, kdy byl v táboře na Sibiři. Původně ho ruské soudy poslaly na 17 let za mříže za to, že nesouhlasil s okupací Krymu. Dnes v Praze poděkoval za podporu a připomenul, že v ruských vězeních jsou dosud další ukrajinští političtí vězni.
Do užší nominace na letošní Evropské filmové ceny se dostal i celovečerní animovaný film české režisérky Kristiny Dufkové Život k sežrání, který vznikl na motivy knihy francouzského autora Mikaëla Olliviera. Oznámila to dnes Evropská filmová akademie, která prestižní ocenění udílí.
Snímek Život k sežrání, který vznikl v česko-slovensko-francouzské koprodukci, pojednává o dospívajícím chlapci, který má kapelu, velkou chuť k jídlu a zároveň prožívá svou první lásku. Film získal několik prestižních ocenění, včetně Ceny diváků na Mezinárodním festivalu animace v Annecy. Dále byl uveden na festivalech v Berlíně, Ottawě a Záhřebu, kde si vysloužil uznání za svou vizuální poetiku a emocionální hloubku. Do českých kin vstoupil 17. října.
Evropské filmové ceny jsou považovány za jedny z nejprestižnějších ocenění ve filmové branži, kritici je přirovnávají k americkým Oscarům. Vítěze oznámí akademie na slavnostní ceremonii ve švýcarském Lucernu 7. prosince.
Symfonickým básním z cyklu Má vlast a období, ve kterém je Bedřich Smetana skládal, se věnuje interaktivní výstava Národního muzea v Praze. Muzeum projektem zakončí letošní výstavní rok a připomene 200. výročí skladatelova narození. Návštěvníci tak ode dneška mohou zhlédnout umělcovy partitury, korespondenci či osobní věci. Dozvědí se také o historickém kontextu, ve kterém symfonické básně vznikaly.
"Výstava je připomínkou a oslavou Bedřicha Smetany. Je také procházkou Mou vlastí, a to nejenom hudební skladbou," řekl dnes novinářům generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš. Projekt podle něj muzeum symbolicky spouští v den 142. výročí prvního souhrnného uvedení cyklu symfonických básní v Praze na Žofíně.
Na vzpomínkovém koncertě s názvem Karel Gott - jeho písně žijí dál! dnes jeho kolegové v pražské O2 areně připomenou pět let od úmrtí legendárního zpěváka. Kromě popových hvězd a Gottových přátel, jako jsou Lucie Bílá, Michal David nebo Richard Krajčo, se objeví také umělci zpívající jiné žánry. Některé Gottovy písně tak zazní v netradičním pojetí. Účinkující doprovodí kapela Maxiband Jana Maxiána a večerem provede Libor Bouček. Akce navazuje na předešlé koncerty Pocta Karlu Gottovi.
Karel Gott zemřel 1. října 2019, legendě české populární hudby, která ovlivnila několik generací posluchačů, bylo 80 let. Fanoušci se mohli s oblíbeným zpěvákem rozloučit 11. října 2019 v paláci Žofín, kam přišlo zhruba 49.000 lidí. O den později se konala zádušní mše ve svatovítské katedrále, kam dorazili příbuzní, přátelé, spolupracovníci, politici, zpěváci, herci, sportovci a další hosté. Tento den byl i dnem státního smutku.
Většinou zataženo nízkou oblačností, zpočátku i mlhy. Ojediněle mrholení. Jinak polojasno, zejména na východě a na horách. Nejnižší noční teploty 4 až 0 °C, při zmenšené oblačnosti a bezvětří kolem -2 °C. Nejvyšší denní teploty 5 až 9 °C, při polojasnu až 11 °C, v 1000 m na horách kolem 6 °C, na Šumavě kolem 10 °C.
V tomto týdnu se v Česku ochladí, přes den bude nejvýše 12 stupňů Celsia. Přes noc bude mrznout a řidiči si po ránu budou muset po celý týden dávat pozor na mrznoucí mlhy.
Přežil holocaust i nedůstojné zacházení za komunistického režimu. Po šedesáti letech je nyní vzácný svitek Tóry z 18. století opět v Česku. Domov našel v liberecké synagoze. Tamní židovské obci ho trvale zapůjčila londýnská organizace Memorial Scrolls Trust, která české tóry spravuje.
K českým kořenům a identitě se hlásí asi 1,5 milionu Američanů. Volba mezi republikánem Trumpem a demokratkou Harrisovou je rozděluje stejně jako zbytek země.
Tento e-mail je zasílán automaticky dle Vašeho nastavení odběru zpráv Radio Prague International.
Své nastavení můžete změnit zde.
© 2024, Radio Prague International - vysílání Českého rozhlasu do zahraničí, všechna práva vyhrazena.
https://cesky.radio.cz, e-mail: [email protected], Facebook, Youtube, Instagram
Laden...
Laden...
