Laden...
Německo od ledna zvýší poplatek za tranzit plynu z nynějších 2,50 na 2,99 eura (téměř 76 Kč) za každou megawatthodinu (MWh). V tiskové zprávě to oznámila společnost Trading Hub Europe GmbH (THE), která je správcem a koordinátorem německého trhu s plynem. Německo přitom po kritice z České republiky a z dalších zemí v květnu slíbilo, že poplatek od ledna zruší. Cenu plynu dováženého ze západního směru do Česka tak poplatek od ledna zvýší zhruba o šest procent, napsal Ekonomický deník. Podle informací českého ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) se ale zvýšení poplatků Česka týkat nebude. Aktuální německé opatření by se totiž nemělo vztahovat na plyn, který teče z Německa přes hranice. Česko tak nadále počítá s tím, že poplatky pro tranzit do ČR budou od začátku příštího roku úplně zrušeny, což v minulosti deklarovala i německá vláda. Na dotaz ČTK to řekl mluvčí ministerstva Marek Vošahlík. „Podle informací MPO je zvýšení poplatků vypočítáváno bez zohlednění objemů na přeshraničních bodech. To znamená, že se zmíněné navýšení poplatku netýká dodávek plynu pro Českou republiku. Resort zároveň očekává, že výběr poplatku bude od 1. ledna 2025 na přeshraničních bodech zrušený, jak několikrát zástupci německé vlády deklarovali. Pro Česko se tedy na základě tohoto oznámení nic nemění,“ řekl Vošahlík.
Česká republika, Slovensko, Rakousko a Maďarsko až do letošního jara stupňovaly tlak na Evropskou komisi (EK), aby proti spornému poplatku zakročila. Důvodem kritiky bylo například to, že poplatek podle nich komplikuje snahu odstoupit od dodávek ruského plynu, protože neúměrně zvyšuje náklady na dovoz plynu ze západní Evropy. Německo poplatek zavedlo na podzim roku 2022, sloužit měl k pokrytí nákladů na ukládání plynu v zásobnících a na zajištění bezpečnosti dodávek. Poplatek se týká společností a spotřebitelů v Německu a dovozců v sousedních zemích, kteří nakupují plyn prostřednictvím německých plynovodů.
Poslanci na úterním jednání podpořili nárůst platů vrcholných politiků a soudců. Od ledna by se jim měly zvýšit skoro o sedm procent. Novela se teď přesouvá k projednání do rozpočtového výboru. Možnost zrychleného schvalování předlohy zablokovaly opoziční kluby. Opozice dál prosazuje zmrazení platů politiků na pět let. Vládní strany upozorňují, že novelu je nutné schválit zhruba do konce ledna. V opačném případě by nebylo možné stanovit platy asi pro 5 tisíc lidí, nebo by jeho resort musel na základě rozhodnutí Ústavního soudu sám určit hodnotu platové základny.
Poslanci o novele jednali v reakci na rozhodnutí Ústavního soudu, který s platností od ledna příštího roku zrušil platové výměry. Vláda původně navrhla platy zvýšit o 14 procent, po opoziční kritice ale návrh růstu snížila.
Sněmovna schválila nový zákon o integračním sociálním podniku. Zákonodárci odsouhlasili také vládní novelu vysokoškolského zákona, novelu zákona o majetku České republiky, úlevu pro minipivovary i častější vratku zelené nafty. Novela zákona o spotřebních daních počítá s tím, že by minipivovary mohly snáze dosáhnout na nižší sazbu spotřební daně z piva. Zjednoduší se administrativa u přepravy tabákových výrobků a zemědělci budou moci žádat o vratku části spotřební daně z nafty, takzvanou zelenou naftu, dvakrát do roka místo jednou ročně. Novela také obsahuje celkovou revizi vratek spotřební daně ozbrojeným silám a diplomatům. Hlavním cílem změn je podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) zvýšení právní jistoty, snížení administrativní zátěže a lepší výběr daní. Předlohu teď dostanou k posouzení senátoři.
Do Senátu poputuje také nový zákon o integračním sociálním podniku. Úkolem integračních sociálních podniků bude příprava sociálně znevýhodněných pracovníků na nástup do běžné práce a stát jim za to bude poskytovat příspěvky. Integrační sociální podniky by mohly zakládat například kraje nebo obce k řešení místních problémů s nezaměstnaností znevýhodněných lidí. Poslanci schválili také vládní novelu vysokoškolského zákona. Ta upravuje podmínky studia doktorandů včetně jejich lepšího ohodnocení. Zákonodárci předlohou změnili postavení akreditačního úřadu, který má být nově samostatnou právnickou osobou s větší nezávislostí na ministerstvu školství. Úřad by měl nově akreditovat i programy vyšších odborných škol. Univerzity by podle vládní předlohy měly přijímat ke studiu menší množství dobře vybraných uchazečů, kteří ale budou výrazně lépe ohodnoceni. Sněmovna s úpravami odsouhlasila také novelu zákona o majetku České republiky. Ta by měla zjednodušit převádění nepotřebných státních nemovitostí na obce a kraje, pokud o ně projeví zájem. Novelu teď také posoudí Senát, má být účinná od března.
Senát schválil plán misí české armády v zahraničí v příštích dvou letech, který počítá s posílením české účasti na obraně východního křídla NATO. Pro hlasovalo 67 ze 74 přítomných členů horní parlamentní komory. Sněmovna potřebný souhlas vyslovila v úterý. Celkem by v cizině mohlo podle plánu v příštím roce sloužit až 2666 českých vojáků, o rok později až 2571 vojáků. Na východním křídle NATO, které dlouhodobě posiluje kvůli ruské agresi proti Ukrajině, by mohlo být nasazeno až 2000 českých vojáků, což je o 800 víc než nyní. Čeští vojáci by měli působit v Litvě, Lotyšsku, Polsku a na Slovensku. Návrh umožňuje také vyslání vojáků do Estonska, Maďarska, Rumunska a do Bulharska. Zapojení české armády v těchto zemích by záviselo na konkrétních potřebách aliance. Počet českých vojáků by se měl zvýšit také v misi EUFOR Althea, nárůst až na 200 osob zdůvodňuje ministerstvo obrany vyčleněním záložní roty jako součásti spojeneckých rezervních sil. Letouny JAS-39 Gripen až s 95 vojáky české armády by pak příští rok měly chránit vzdušný prostor Islandu.
Česká a ukrajinská policie budou moci lépe spolupracovat v boji proti trestné činnosti. Budou moci například zakládat společné týmy a vysílat vzájemně styčné důstojníky. Umožní jim to nová smlouva mezi oběma zeměmi, kterou dnes schválil Senát. Sněmovna by mohla souhlas doplnit na nynější schůzi. Vzájemnou spolupráci dosud upravuje dohoda z roku 1997, která je podle vlády zastaralá. Nová smlouva upravuje i působení týmů pro identifikaci obětí například v důsledku útoku. Nová úmluva je podle vlády potřebná mimo jiné kvůli zvýšenému počtu Ukrajinců v Česku v důsledku ruské agrese. "Smlouva vytváří právní rámec pro spolupráci bezpečnostních orgánů při prevenci a odhalování trestné činnosti, při zjišťování pachatelů trestných činů, při zajištění veřejného pořádku a bezpečnosti a pro spolupráci v oblasti boje s nelegální migrací," uvádí vláda. Podmínkou pro spolupráci podle smlouvy nebude to, aby čin byl trestný v obou zemích, ale stačí, pokud půjde o trestný čin v jedné zemi. Dokument také upravuje možnost vysílat konzultanty k příslušným orgánům druhého státu. Bude možné vytvářet společné týmy, ale nikoli vyšetřovací týmy. Pracovníci druhého státu se budou moci zapojit do společných hlídek nebo pracovních skupin a půjde hlavně o podpůrnou činnost nebo poradenství.
Odbory očekávají, že se do protestní akce policistů, hasičů a příslušníků dalších bezpečnostních sborů ve čtvrtek před budovou ministerstva vnitra zapojí zhruba 1500 až 2000 lidí. Podporu protestu vyjádřily nejen odborové svazy hasičů a policistů, ale i vězeňské služby, celníků, městské a obecní policie či sdružení horské služby. ČTK to řekl místopředseda pořádající Unie bezpečnostních složek (UBS) Aleš Lehký. "Střízlivě chci hovořit o 1500 až 2000 lidech. Organizují se autobusy z Liberce, Brna, Ostravy. Jeden vagon vlakové soupravy navíc bude pro 80 hasičů z Plzně," uvedl Lehký. Příslušníci sborů chtějí demonstrací upozornit zejména na nízké platy, špatnou personální situaci a velkou byrokracii u policie. Rakušan minulý týden po jednání se zástupci odborů uvedl, že policisté a hasiči dostanou příští rok kromě již slíbených 1500 korun navíc v tarifní složce ještě tisícikorunový stabilizační příspěvek. Zvýšení platů se týká i dalších bezpečnostních sborů. Odbory to považují za posun, podle tehdejšího vyjádření Lehkého si však částku představovaly mnohem vyšší.
Zadlužení obyvatel Česka za letošní tři čtvrtletí meziročně vzrostlo o 8,2 procenta na 3,53 bilionu korun. Mezi hlavní trendy na úvěrovém trhu patří meziroční růst nespláceného dluhu na spotřebu, a to zejména u lidí do 24 let. Vyplývá to z údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací, které ČTK poskytla společnost CRIF - Czech Credit Bureau. Dluh na spotřebu činil 605 miliard korun a vzrostl o 6,9 procenta. Objem nespláceného dluhu se meziročně zvýšil o 12,5 procenta na 32,36 miliardy korun, a to zásluhou nesplácených úvěrů na spotřebu, jejichž objem meziročně vzrostl o 15 procenta na 27,9 miliardy korun. Nějakou formu dluhu na spotřebu měly ke konci třetího čtvrtletí 2,3 milionu lidí, o tři procenta méně než před rokem. Objem krátkodobého dluhu narostl ve všech krajích České republiky stejně jako průměrná částka na jednoho dlužníka, která proti loňsku vzrostla o desetinu na 267.000. Na objemu krátkodobého dluhu se nejvíce podílí lidé ve věku 45 až 54 let. Nejvyšší průměrná částka na dlužníka připadá na skupinu 35 až 44 let, a to 311.000 Kč. Ačkoliv průměrná částka dluhu na spotřebu na dlužníka roste rychleji u starších věkových skupin, u těch mladších se prohlubují problémy se splácením. U dlužníků ve věku do 24 let vzrostl celkový objem nespláceného dluhu na spotřebu meziročně o 30 procent na 1,7 miliardy, nejrychleji ze všech věkových skupin.
Investice do nemovitostí v Česku ve třetím čtvrtletí klesl mezičtvrtletně o 60 procent na zhruba 4,8 miliardy korun (188 milionů eur). Meziročně se suma téměř nezměnila, jedná se o jeden z nejhorších výsledků za poslední roky. Vyplývá to z analýzy realitně-poradenské společnosti Colliers. Dohromady za letošní rok podle ní hodnota investic do realit činí zatím přibližně 26 miliard korun (1,03 miliardy eur). Celkem se během prvních třech čtvrtletí letošního roku v ČR 34 transakcí komerčních nemovitostí, polovina byla mimo Prahu. Všichni investoři pocházeli z České republiky. Do maloobchodních nemovitostí směřovalo 31 procent peněz, tedy zhruba stejně jako do průmyslových areálů. Investice do rezidenčního sektoru tvořily 27 procent a 12 procent pak do menších kancelářských budov.
Ze srpnového průzkumu Barometr spoření od agentury IBRS pro Golden Gate vyplývá, že nejzajímavější možností investování nebo spoření peněz je pro 80 procent Čechů vlastnictví domu nebo bytu. Na druhém místě je se 72 procenty vlastnictví pozemku a na třetím místě s 54 procenty spořicí konto. Následují investice do drahých kovů, které jsou atraktivní pro 49 procent Čechů.
Asi stovka účastníků studentského pochodu za klimatickou spravedlnost protestovala ve středu v Brně proti české vládě a korporacím, které podle nich dostatečně neřeší klimatickou krizi a nesou za ni spoluodpovědnost. Zakončili tak třídenní stávku, kterou pořádalo hnutí Univerzity za klima. Pochod vyšel od Janáčkova divadla a skončil u právnické fakulty Masarykovy univerzity, kterou sponzoruje společnost Energetický a průmyslový holding (EPH), spoluvlastněná miliardáři Danielem Křetínským a Patrikem Tkáčem. Protestujícím vadí vliv miliardářů na média a politiku. "Je potřeba, aby korporace začaly myslet na životní prostředí, ne na svůj krátkodobý zisk," řekla demonstrantům jedna z organizátorek stávky Amálie Tesařová. Ke shromážděným promluvil také člen Mladých zelených Štěpán Žůrek. "Vadí nám, že v parlamentu není jediná ekologická nebo levicová síla. Systém proto staví zisk nad planetu," uvedl. Demonstranti kritizovali konkrétně to, že EPH sponzoruje částkou 1,5 milionu korun ročně výuku energetického práva na právnické fakultě. "Uhlobaron si kupuje akademickou půdu a vychovává si pro sebe budoucí právníky, kteří ho budou bránit," řekla Tesařová. Podle mluvčího univerzity Radima Sajbota je spolupráce s EPH zcela transparentní a schválená fakultní samosprávou.
Univerzita za klima je studentské hnutí, které vzniklo v roce 2019 v reakci na středoškolskou iniciativu Fridays for Future (Pátky pro budoucnost), jejíž vznik podnítila švédská aktivistka Greta Thunbergová. Stávky iniciativa uskutečnila na několika místech v ČR také v předchozích letech. Napojení univerzity na EPH kritizovala už dříve.
Prezident Petr Pavel vyrazí v pátek na cestu do Austrálie a na Nový Zéland. Na prezidentské úrovni se podobná návštěva uskutečňuje po téměř 30 letech. Hlavním cílem je posílit vzájemné vztahy v obchodu, obraně, bezpečnosti nebo ve vědě. Informovala o tom prezidentská kancelář. Pavel při téměř dvoutýdenní cestě bude jednat s australským i novozélandským předsedou vlády, s generálními guvernérkami obou zemí, s guvernérkou Nového Jižního Walesu či Jižní Austrálie nebo s novozélandskou ministryní obrany. Navštíví operní dům v Sydney, univerzity i technologická centra. Austrálie i Nový Zéland mají podle Hradu zájem o evropské produkty a technologie v oblasti energetiky, těžebního průmyslu, obrany a bezpečnosti, zemědělství a potravinářství, environmentálních technologií, zdravotnictví a inovativních technologií, včetně vesmírného průmyslu. Loni byla Austrálie pátou nejdůležitější vývozní destinací v regionu Asie a Oceánie, objem exportu činil 13,4 miliardy korun. S Pavlem se na cestu vydá i podnikatelská delegace Svazu průmyslu a dopravy, prezident také zahájí byznysová fóra v Sydney a Aucklandu. Obě země mají podle Hradu důležitou roli v indo-pacifickém regionu, posilování spolupráce je klíčové i pro posílení demokracií a vyvažování vlivů Číny, Ruska a jihovýchodních zemí.
Při prezidentově návštěvě bude také slavnostně otevřena nová budova českého velvyslanectví v Canbeře, nový úřad po letech nahradí provizorní ambasádu. Pavel se setká s českými krajany, jejichž komunita v obou zemích podle Hradu setrvale roste a patří mezi největší ve světě. Jsou jich desítky tisíc.
Několik desítek účastníků demonstrace v dole Bílina v roce 2018 musí zaplatil Severočeským dolům náhradu škody, která vznikla zastavením těžby. Rozhodl o tom Krajský soud v Ústí nad Labem, který zamítl odvolání proti rozhodnutí Okresního soudu v Chomutově. Škodu těžař vyčíslil na 661 a půl tisíce korun. Společně musí žalovaní uhradit také náklady řízení. Rozsudek je pravomocný, možné je proti němu pouze dovolání. Proti těžbě uhlí při pochodu po hraně lomu protestovalo v létě 2018 okolo 300 aktivistů. Vymezenou trasu tehdy opustilo několik desítek lidí, další lidé ve stejný den obsadili vrchol rypadla, na němž se připoutali. Přímé škody na majetku společnosti nevznikly, škoda vznikla zastavením těžby. Provoz stál 12 hodin. Při protestu zasahovalo několik desítek policistů. Báňský úřad rozeslal účastníkům protestu 91 příkazů, z nichž 43 obsahovalo napomenutí a 48 příkazů výzvu k úhradě pokuty. Správní řízení s účastníky pochodu vedl také městský úřad v Litvínově.
S výrobou nových antibiotik účinných proti odolným bakteriím by mohl pomoci objev českých vědců z Akademie věd ČR (AV ČR) a centra CEITEC z Masarykovy univerzity v Brně (MUNI). Odhalili klíčový protein, bez jehož působení bakterie ztrácí schopnost množit se. V tiskové zprávě o tom informovala AV ČR, jejíž Mikrobiologický a Biotechnologický ústav se na výzkumu podílely. Výsledky zveřejnil časopis Journal of Bacteriology. Odolnost bakterií zhoršuje léčbu nemocí, jako jsou zápaly plic nebo tuberkulóza. Jejich schopnost odolávat antibiotikům je zakódovaná v bakteriální DNA. Na základě v ní zapsaných informací v nich vytvářejí proteiny, které potřebují k růstu, množení a reakci na stresové faktory, jakým je například působení antibiotik. Během pětiletého výzkumu vědci zjistili, že cílem nových terapií proti rezistentním bakteriím by mohl být protein zvaný MoaB2. "Zjistili jsme, že tento protein interaguje s klíčovým proteinem zvaným Sigma-A, který řídí, jak bakterie zapínají své geny. MoaB2 ovlivňuje dostupnost a stabilitu Sigmy-A a tím pak produkci bílkovin v bakterii," vysvětlil vedoucí výzkumné skupiny Libor Krásný z Mikrobiologického ústavu AV ČR. Bez proteinů Sigma-A bakterie ztrácí schopnost množit se, proto je jeho interakce s proteinem MoaB2 atraktivním cílem pro vývoj nové generace antibiotik.
Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR našli během letoška čtyřicet nových sladkovodních virů, které napadají vodní mikroorganismy. První, který se jim podařilo izolovat a podrobně popsat, dostal jméno podle jihočeské metropole - Budvirus. Jedná se o takzvaný obří virus, který napadá jednobuněčné vodní řasy skrytěnky. Výzkumníci potvrdili, že tento virus má významnou roli v ekosystému, protože drží na uzdě jarní rozvoj vodního květu řas a pomáhá tak zachovávat rovnováhu ve vodním prostředí. Objevy virů byly učiněny na nádrži Římov na Českobudějovicku, kterou jihočeští hydrobiologové pravidelně monitorují již pět dekád a která díky tomu patří k nejprozkoumanějším sladkovodním nádržím v Evropě. "Přestože máme sladkovodní ekosystémy, jako jsou jezera, rybníky, nádrže či řeky, všude kolem nás, jejich mikroskopičtí zástupci, zejména viry a bakterie, jsou dosud málo probádanou oblastí. V jedné kapce vody se může vyskytovat milion bakterií a ještě desetkrát více virů, popsán je ale pouhý zlomek z nich. Velký pokrok ve zkoumání vodního mikrosvěta přinášejí nejnovější metody, jako je např. analýza tzv. environmentální DNA. To je jedna z metod, kterou používá i českobudějovický tým,ů uvádí vědci v tiskové zprávě.
Národní archiv převzal další dokumenty předsedy protektorátní vlády Aloise Eliáše. Je mezi nimi kopie motáku, který poslal z vězení, nebo jeho řidičský průkaz. Nově získané materiály archiváři v současnosti zpracovávají a doufají, že přispějí k poznání života vojáka a politika, kterého nacisté v červnu 1942 za odbojovou činnost popravili. Archiv o tom dnes informoval v tiskové zprávě. Soubor archiválií pochází z osobního fondu právníka a Eliášova osobního tajemníka Miloše Stádníka. Díky jeho pečlivosti se podařilo zachránit mnoho dokumentů, které byly dlouhou dobu uloženy u rodiny v devíti kartonech. Předměty byly původně umístěné v galerii v Rakovníku a po sametové revoluci je rodina získala zpět v restituci. "Mezi archiválie patří například fotokopie motáku Aloise Eliáše z vězení, dále jeho řidičský průkaz či mapy, na kterých se jako voják ve Francii vzdělával. Nově máme poslední vůli manželky Jaroslavy Eliášové," popsal archivář Filip Paulus získané materiály. Odborníci Národního archivu je v současnosti zpracovávají, aby mohly být zpřístupněny všem badatelům a zájemcům o období protektorátu.
Mise LUMI, která má podrobně zmapovat jižní pól Měsíce, byla z více než 70 kandidátů vybraná do programu malých průzkumných misí Evropské vesmírné agentury (ESA). V tiskové zprávě to oznámila brněnská společnost TLR Space, která misi vede. Na misi pracuje mezinárodní konsorcium firem, dohodu o spolupráci podepsaly v úterý na veletrhu v Německu. Cílem mise je vyslat k Měsíci mikrosatelit se speciální kamerou. Jižní pól Měsíce je považován za jedno z nejzajímavějších míst na této oběžnici kvůli přítomnosti ledu skrytého v trvale zastíněných oblastech a jedinečnému geografickému spojení s vrcholy věčného světla, tedy s místy, která jsou na pólech permanentně osvětlena. To z jižního pólu dělá ideální místo pro těžbu vody k výrobě paliva a k přečkání dlouhých 14 dní trvajících měsíčních nocí. "Aktuálně však nemáme k dispozici kvalitní mapu oblasti pro takto složité přistávací mise či povrchové operace, konkrétně neexistuje dostatečně detailní digitální model povrchu a vrstevnic (DEM), který by tyto mise přesně navedl," uvedla Kim Sofgeová, Space Project Manager pro měsíční mise ve společnosti TRL Space. V současnosti jsou dostupné modely pouze deseti procent území jižního pólu Měsíce. Mise LUMI bude vybavená kamerou, která dokáže poskytnout data pro vytvoření digitálního modelu s rozlišením 50 centimetrů pro málo osvětlené oblasti na pólu.
Čeští fotbalisté si v příštím ročníku zahrají mezi elitou Ligy národů. V posledním letošním zápase porazili Gruzii 2:1 a vyhráli svou skupinu divize B. Češi pritom tento ročník zahájili vysoko porážkou právě v Gruzii, pak ale pětkrát neprohráli. Vítězstvím ve skupině Ligy národů také vybojovali výhodnější pozici ve hře o mistrovství světa v roce 2026, s největší pravděpodobností si zahrají minimálně baráž o světový šampionát.
Úspěchem zakončili kalendářní rok i čeští fotbalisté do 21 let. V Hradci Králové remizovali s Belgií 1:1 a díky úvodní výhře na půdě soupeře prošli na evropský šampionát. Ten hostí příští rok v létě Slovensko.
Oblačno až zataženo, místy přechodně polojasno. Místy sněžení nebo sněhové přeháňky, na horách četnější. Večer ubývání srážek. Nejvyšší teploty -1 až +4 °C.
Pod názvem École de Paris připravila Národní galerie ve Valdštejnské jízdárně výstavu třem umělcům, na které se doma jaksi zapomnělo, s výjimkou několika obrazů Jiřího Karse, které vlastní a vystavuje NG.
Při stavbě nejvytíženější přestupní stanice pražského metra objevili stavbaři středověký můstek, podzemní hradby a další nečekané archeologické nálezy.
Přesně před pěti lety zahájila automobilka Škoda v Bratislavě výrobu prvního vozidla s plně elektrickým pohonem Citigo iV. Tehdy se jednalo jen o malý doplněk portfolia Škodovky, ale od té doby se elektromobilita a s ní i výroba nových vozů s tímto pohonem značně posunula a stala se významnou součástí vozového parku, který dnes vídáme.
Tento e-mail je zasílán automaticky dle Vašeho nastavení odběru zpráv Radio Prague International.
Své nastavení můžete změnit zde.
© 2024, Radio Prague International - vysílání Českého rozhlasu do zahraničí, všechna práva vyhrazena.
https://cesky.radio.cz, e-mail: [email protected], Facebook, Youtube, Instagram
Laden...
Laden...
