Laden...
Okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968 patří k nejvýznamnějším a nejsmutnějším výročím našich novodobých dějin. Na pietní akci za oběti okupace před budovou Českého rozhlasu (ČRo) v Praze to řekl předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS). U příležitosti 51. výročí srpnových událostí roku 1968 vystoupili také například šéf Sněmovny Radek Vondráček (ANO), generální ředitel ČRo René Zavoral nebo pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Podle Kubery se po zakotvení Česka ve strukturách Severoatlantické aliance (NATO) zdálo, že bezpečnost Evropy je provždy vyřešena. Ukazuje se však, že tomu tak není. "Východní hranice kontinentu opět čelí rozpínavosti Ruska, jih čelí přívalu uprchlíků a západ oslabování jednoty evropských států," řekl. Mnozí politici podle něj vyznávají silová řešení, demokracie a respekt pro ně nejsou nejdůležitějšími hodnotami.
Vondráček vyzdvihl úlohu Československého rozhlasu v roce 1968, byl podle něj jedním z důležitých pilířů demokratického vývoje v tehdejším Československu. Předseda Sněmovny uvedl, že rozhlas vysílal necenzurované informace nejen pro československé občany, informoval o pražském jaru nebo srpnové invazi vojsk, při níž vyzýval ke klidu a tichému odporu vůči okupantům. Podle Vondráčka bylo důležité, že v hlavách lidí stále existovala touha dosáhnout skutečné svobody. "Skutečné demokracie, ne jen demokratizace," řekl.
Dolní část Václavského náměstí v Praze je zasvěcena 21. srpnu 1968 i 1969. Dobové fotografie nebo tank připomínají nejen začátek okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy a rok nato demonstrace proti ní, ale zejména oběti, které si tyto události vyžádaly. Podle nových historických údajů při nich v roce 1968 zemřelo v Československu 137 lidí, řekl předseda iniciativy Bez komunistů.cz Petr Marek. Při demonstracích o rok později zahynulo pět mladých lidí, které zabili příslušníci veřejné bezpečnosti a lidových milic. Jména většiny padlých zazněla po poledni z pódia.
Poslanec Stanislav Juránek (KDU-ČSL) byl jako třináctiletý chlapec v srpnu roku 1969 na Moravském náměstí v Brně, kde při ročním výročí okupace ze srpna 1968 kousek od něj zastřelili studentku Danuši Muzikářovou. Juránek dnes ČTK řekl, že lidový milicionář tehdy střílel do lidí z okna a on na to vzpomíná jako na jeden ze zlých dní svého života. Juránek přišel položit kytici u pamětní desky Muzikářové na rohu Moravského náměstí a Rašínovy ulice.
V roce 1968 bylo v celém Československu již první den okupace zabito či smrtelně zraněno 58 lidí a do konce roku 1968 stoupl počet obětí na 108. Tvrdé potlačení protiokupačních demonstrací režimem si pak v roce 1969 vyžádalo pět mrtvých, podle některých historiků až sedm. V Brně zemřeli v roce 1968 při okupaci tři muži a o rok později osmnáctiletá demonstrantka Muzikářová i o deset let starší Stanislav Valehrach, který měl tu smůlu, že se přes centrum města vracel domů z práce. Potlačení demonstrací v roce 1969 potvrdilo nastupující éru takzvané normalizace, která přinesla politické čistky, posílení cenzury či omezení svobod.
Novým ministrem kultury by se podle serverů Seznam Zprávy a Novinky.cz mohl stát někdejší ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD). Nynější předseda sněmovního zahraničního výboru na dotaz ČTK, zda by do vlády vstoupil, neodpověděl. Zaorálka vnímá jako dobrého kandidáta poslanec ČSSD Jan Birke, který ČTK řekl, že sám nabídku na tuto pozici nedostal. Premiér Andrej Babiš (ANO) nechtěl případnou nominaci Zaorálka, se kterým měl ve vládě premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) spory, komentovat. V principu ale s jeho účastí ve vládě problém nemá, řekl novinářům. Nominaci od předsedy ČSSD Jana Hamáčka ještě nedostal, dodal. Server Seznam Zprávy s odvoláním na zdroje z Lidového domu napsal, že Zaorálek je v užším výběru Hamáčka. Podle Novinek.cz bývalý ministr zahraničí, který dříve vstup do vlády vedené Babišem odmítal, na nabídku kývl.
Babiš informace o Zaorálkovi označil za spekulace. "Nechci to komentovat, čekám na nominaci pana Hamáčka," řekl. Na dotaz, jestli by měl problém s účastí Zaorálka ve vládě, řekl, že v minulosti měli "různé výměny názorů", ale v principu s ním problém nemá. V minulosti se objevily spekulace o tom, že by se ministrem kultury mohl stát i Jan Birke. Poslanec a náchodský starosta dnes ČTK řekl, že takovou nabídku nedostal. S Hamáčkem hovořil telefonicky pouze o podpoře, kterou jako předseda ČSSD může očekávat před pátečním jednáním předsednictva strany, na kterém část straníků chce jednat o jeho odvolání. Hradecká ČSSD, kterou Birke reprezentuje, stále za Hamáčkem stojí a chce, aby sociální demokraté ve vládě pokračovali.
ČSSD hledá nového kandidáta na ministra kultury poté, co se v pondělí místopředseda strany Michal Šmarda rozhodl kandidatury vzdát. Šmardu na konci května na žádost ČSSD oficiálně navrhl do funkce Babiš. Zeman ale návrhu nevyhověl a minulý týden oznámil, že Šmardu považuje za nekompetentního, ačkoli podle ústavy prezident nemá hodnotit odbornost jednotlivých ministrů. Babiš, který předtím Šmardu několikrát podpořil, se po Zemanovu vyjádření připojil ke kritice sociálnědemokratického kandidáta.
Ministerstvo obrany by mělo mít příští rok rozpočet 75,5 miliardy korun. Na schůzce se na tom dohodli ministr obrany Lubomír Metnar a ministryně financí Alena Schillerová (oba za ANO). Oproti původnímu návrhu státního rozpočtu tak Metnar vyjednal navýšení rozpočtu o 1,2 miliardy. Peníze budou podle ministra použity na důležité modernizační projekty jako je nákup vrtulníků či bojových vozidel pěchoty. Schillerová považuje výsledek jednání za dobrý kompromis, který povede "pomalými kroky" ke směřování k závazkům ČR v NATO. Ministerstvo obrany a armáda se stále potýkají s důsledky škrtů v rozpočtu v době hospodářské krize. Vojáci často používají desítky let starou techniku. Na její výměnu budou potřebovat desítky miliard korun.
ČR se zároveň zavázala, že do roku 2024 budou obranné výdaje odpovídat dvou procentům českého HDP. Teď je to zhruba 1,2 procenta, a Česko tak patří mezi členské země NATO, které v poměru k HDP vydávají nejnižší částku. Kritici se obávají toho, že růst rozpočtu není dostatečný a závazkům v NATO Česko nedostojí. Metnar odmítl, že by závazek nebyl splněn. Řekl, že rozpočet podle vývoje diskuse a podle analýz směřuje ke slíbeným 1,4 procenta HDP v roce 2021 a dvou procentům v roce 2024.
Vyšší cena emisních povolenek zvyšuje náklady tuzemských energetických a průmyslových firem, které platí za jejich pořízení. Vyplývá to z jejich vyjádření ČTK. Podle analytiků systém povolenek konečně začíná fungovat a do budoucna může splnit účel za kterým byl zřízen - tj. přispět k odstavení nejšpinavějších zdrojů na trhu. Evropského systému obchodování s emisemi EU ETS se v Česku povinně účastní asi 250 zařízení. Aktuální cena povolenky činí podle údajů serveru Carbon Pulse přes 26,5 eur (685 korun) za tunu oxidu uhličitého (CO2) vypuštěného do atmosféry, ještě na začátku loňského roku přitom byla pod osmi eury (206 korun). Důvodem mimo jiné je zavádění takzvané tržní stabilizační rezervy (MSR), jejímž cílem je korigovat množství povolenek na trhu.
Část povolenek přiděluje firmám zdarma stát. "Minulý rok byly emise českých podniků v ETS celkem kolem 66 milionů tun CO2 a bezplatná alokace činila kolem 20 milionů tun povolenek," řekl ČTK vedoucí oddělení obchodování s emisemi ministerstva životního prostředí (MŽP) Jan Tůma. Podle analytika společnosti ENA Jiřího Gavora v podmínkách ČR růst cen povolenek zasáhl zejména uhelné teplárny, jejichž konkurenceschopnost se rychle zhoršuje. Násobně vyšší výdaje s ohledem na růst cen povolenek letos očekává například skupina Třinecké železárny - Moravia Steel. V posledních dvou letech se přitom podle mluvčí Petry Mackové Juráskové přiblížily náklady na emisní povolenky ve firmách skupiny jedné miliardě korun. Ředitel Ocelářské unie Daniel Urban upozornil, že Evropa emituje pouze asi devět procent globálních emisí skleníkových plynů. "Dokud nebude podobný systém zaveden i v dalších zemích včetně Číny, Ameriky a Ruska, jedná se jen o idealistický projekt, který nakonec poškodí hlavně Evropany, kteří mohou přijít o velkou část svého průmyslu," dodal.
Průměrná úroková sazba hypoték v červenci klesla na 2,68 procenta z červnových 2,76 procenta. Sazby klesly šestý měsíc v řadě. Vyplývá to z údajů Fincentra Hypoindexu. Na minimu byla sazba v prosinci 2016, a to 1,77 procenta. Od té doby většinou rostla. Zájem o hypotéky ale klesá. Za letošních sedm měsíců bylo sjednáno celkem 43.489 hypoték za 99 miliard Kč. Například v roce 2016 bylo v období leden až červenec sjednáno 62.881 hypoték za téměř 122 miliard korun. Důvodem poklesu zájmu o hypotéky jsou zpřísněné podmínky pro poskytování hypotečních úvěrů i vysoké ceny nemovitostí, které zřejmě v dohledné době klesat nebudou.
"Z dnešního pohledu se nezdá, že by se sazby měly brzy navyšovat zpět ke třem procentům. S kroky k uvolnění měnové politiky ve světě výrazně klesly výnosy českých státních dluhopisů, jakož i pravděpodobnost, že budou v ČR do pár let výrazně vyšší sazby. Pro banky je tak portfolio kvalitně zajištěných úvěrů, u kterých mají šanci zafixovat si příjmy na delší období, natolik lákavé, že stupňují konkurenční boj i v obchodně klidných měsících," uvedl analytik Fincentra Josef Rajdl. Očekávaný celoroční pokles bude podle analytika České bankovní asociace Vladimíra Staňury citelný. Už teď je trh podle něho o více než 20 miliard Kč nižší než ten loňský. Při celkovém objemu trhu okolo 200 miliard korun v roce 2018 se dá mluvit mluvit o více než desetinovém poklesu.
Výstavu Voda a civilizace, kterou na jaře na pražské Kampě zhlédlo přes 200.000 lidí, budou moci zájemci vidět nově před Kramářovou vilou. Úřad vlády otevře stálou venkovní expozici v úterý 27. srpna. Informoval o tom tiskový odbor vlády. Projekt ukazuje důležitost vody, její minulost, přítomnost a budoucnost na Zemi. Zahájení výstavy se zúčastní premiér Andrej Babiš (ANO) a další členové vlády. K vidění jsou třeba snímky nejstarších závlahových kanálů v Izraeli, ale také kruté dopady plastů v moři na zvířata. Nechybí ani fotografie českého geografa a hydrologa Bohumíra Janského, který se svým týmem v roce 1999 objevil prameny Amazonky. Jeden z nejstarších artefaktů výstavy je fotografie rytiny Karlova mostu z konce 18. století, která ukazuje hromadění ledových ker při povodni.
Český film Nabarvené ptáče (The Painted Bird) režiséra Václava Marhoula budou mít návštěvníci Mezinárodního filmového festivalu v Torontu možnost v severoamerické premiéře vidět ve středu 11. září. Snímek byl zařazen do sekce Special Presentation vyhrazené filmům z hlavních soutěží jiných festivalů nejvyšší kategorie. Nabarvené ptáče se představí v hlavní soutěži filmového festivalu v Benátkách, který začne koncem srpna. Marhoulovo drama vzniklo v koprodukci Česka, Slovenska a Ukrajiny. Film, který je adaptací stejnojmenného románu amerického spisovatele polskožidovského původu Jerzyho Kosińského, vypráví o strastech malého chlapce během druhé světové války. Hoch je po úmrtí tety nucen sám putovat východní Evropou, kde čelí nepřátelskému světu, předsudkům a boji o přežití. V Torontu se film představí ještě v projekcích 13. a 14. září.
V sekci torontského festivalu Primetime, určené televizní a seriálové tvorbě, bude v mezinárodní premiéře uvedeno také české špionážní drama Bez vědomí (The Sleepers) režiséra Ivana Zachariáše, natočené v produkci HBO Europe. Seriál vypráví příběh Marie a jejího manžela, disidenta Viktora, kteří opustili komunistické Československo. V roce 1989 pár využívá amnestie a vrací se do rodné země.
Ve věku 82 let zemřel v neděli fotograf Karel Kuklík. ČTK to dnes sdělil fotografův syn Pavel Kuklík. Kuklíkova tvorba je zastoupena ve sbírkách řady tuzemských i zahraničních galerií a muzeí moderního umění. Hlavní náplní jeho tvorby byly příroda a krajina. Kuklík začal fotografovat ve 14 letech. Celoživotně se do hledáčku jeho zájmu dostávaly kromě pražských ulic krajina na Šumavě a na Třeboňsku. Během svého života vytvořil desítky fotografických cyklů. Jeho tvorba je zastoupena ve sbírkách významných tuzemských i zahraničních kulturních institucí, jako jsou například Národní galerie či Uměleckoprůmyslové museum v Praze, nebo Muzeum moderního umění v New Yorku a Francouzská národní knihovna v Paříži.
Ve věku 88 let zemřela v pondělí zpěvačka Zorka Kohoutová. Uvedl to dnes server Blesk.cz. Kohoutové se přezdívalo královna české dechovky, zpívala s Josefem Zímou, dříve spolupracovala s orchestrem Karla Krautgartnera nebo s hudebníkem a skladatelem Karlem Valdaufem, kterým byl také jedním z jejích manželů. Složil pro ni dvě z jejích nejznámějších písní, Tvé vlasy kvetou maminko a Mládí nevybouřené. Zorka Kohoutová začala po skončení války závodně tančit, nějaký čas si vydělávala jako modelka. Později začala jezdit na zájezdová vystoupení a zpívat s různými orchestry a skupinami. Kromě domácího vystupování a interpretací písní dechovkového žánru zpívala také v zahraničí, v Německu nahrála několik desítek písní a zpívala i pro Američany a na zaoceánských lodích.
Fotbalisté Slavie se přiblížili k postupu do základní skupiny Ligy mistrů. Pražané v úvodním utkání závěrečného 4. předkola zvítězili v Kluži 1:0 a vytvořili si velmi výhodnou pozici pro domácí odvetu, která se hraje příští středu. O výhře českého šampiona rozhodl v Rumunsku ve 28. minutě Lukáš Masopust. Po přestávce zachránila hosty tyč a v 79. minutě brankář Ondřej Kolář chytil penaltu Billelu Omranimu. Slavia, která v minulé sezoně došla až do čtvrtfinále Evropské ligy, usiluje o druhou účast v základní skupině Ligy mistrů v historii, hlavní fázi nejprestižnější klubové soutěže si dosud zahrála jen v roce 2007. Pražané by za postup získali prémii v přepočtu 393 milionů korun. Pokud by slávisté přes Kluž nepřešli, čekala by je stejně jako v předchozích dvou sezonách základní skupina Evropské ligy. Červenobílí zůstali jediným českým zástupcem v pohárech, zbylé kluby už vypadly v kvalifikaci Evropské ligy.
Zataženo až oblačno, na severozápadě až polojasno, místy déšť nebo přeháňky. Během dne ustávání srážek. Nejvyšší teploty 19 až 23 °C, v 1000 m na horách kolem 14 °C.
Olomoucký kraj zasáhly nad středečním ránem silné bouřky, strhaly i střechy. Hasiči odstraňovali následky především v Uničově, Lošticích a Moravičanech. Evidují dohromady více než dvě desítky událostí, řekla ČTK mluvčí hasičů Lucie Balážová. Zlámané a vyvrácené stromy zkomplikovaly i provoz na hlavním železničním koridoru Praha - Olomouc u Moravičan.
Ve středu se po celém Česku konaly desítky akcí, kterými si lidé připomínali 51 let od vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 a také oběti potlačených demonstrací v srpnu 1969, které provázely první výročí okupace. Podle nejnovějších poznatků zemřelo tehdy sedm lidí, zranění utrpělo 50 lidí.
V našich moderních dějinách je několik dat, kdy se Česko ocitlo doslova na křižovatce. Jsou to 28. říjen 1918, 15. březen 1939 nebo 25. únor 1948. A taky 21. srpen 1968, kdy do Československa vtrhly armády pěti států Varšavské smlouvy, a ukončily tak demokratizační proces nazvaný pražské jaro. Tehdy šlo o zásah cizích armád, proti kterému se zvedl odpor celého národa, včetně tzv. reformních komunistů. O rok později, 21. srpna 1969, už ale vypadala situace docela jinak. Události staré půlstoletí připomenou ukázky z archivu Českého rozhlasu.
Hned první housle, které Jan Špidlen vyrobil, si koupil sám Josef Suk. Jan je pokračovatelem houslařské dynastie se světoznámým jménem. Snad si ani nemohl vybrat jinou profesi, stejně jako neměl jinou možnost než dělat nástroje té nejvyšší kvality pro houslové virtuozy. Pan Špidlen housle rád vyrábí, rád si na ně zahraje a s potěšením o nich vypráví.
Sucho a nedostatek srážek by v budoucnu mohly ovlivnit české hospodářství. Hrubý domácí produkt (HDP) by se mohl propadnout až o 1,6 procenta. Podle vědců z Centra pro vodu, půdu a krajinu by pokles činil až 80 miliard korun. Další dopady by byly na zdraví obyvatel, životní prostředí a náhrady z pojištění.
Tento e-mail je zasílán automaticky dle Vašeho nastavení odběru zpráv Radia Praha.
Své nastavení můžete změnit zde.
© 2019, Radio Praha - vysílání Českého rozhlasu do zahraničí, všechna práva vyhrazena.
www.radio.cz, e-mail: [email protected], Facebook, Youtube, Instagram
Laden...
Laden...