Laden...
Česká republika loni dostala z rozpočtu a fondů EU o 83,2 miliardy Kč víc, než do něj odvedla. Z celkové sumy takzvané čisté pozice země vůči EU tvoří 74,2 miliardy korun peníze z Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU), další peníze šly přímo z rozpočtu EU. V tiskové zprávě o tom informovalo ministerstvo financí. Předloni získalo Česko včetně příjmů z plánu obnovy o 89,52 miliardy korun víc, než odvedlo do evropského rozpočtu. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) upozornil především na loňské vysoké příjmy z programu NGEU, které byly oproti předloňsku téměř dvojnásobné. "Peníze v rámci Národního plánu obnovy, který se již rozjel naplno, používáme především na modernizaci České republiky a na digitalizaci," uvedl Stanjura. Právě peníze z evropského plánu obnovy tvořily většinu příjmů Česka z EU. Přímo z rozpočtu EU Česko dostalo 69 miliard Kč, naopak odvedlo do něj 60 miliard Kč. Příjmy z rozpočtu směřovaly zejména ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti a také ze Společné zemědělské politiky.
Od vstupu do EU v květnu 2004 do konce loňského roku Česko zaplatilo do evropského rozpočtu celkem 936,6 miliardy korun. Příjmy za stejné období byly 2,01 bilionu korun. Celková čistá pozice za dobu členství v unii tak činí 1,07 bilionu korun bez započtení příjmů z NGEU. Při započtení těchto příjmů je česká čistá pozice 1,22 bilionu korun.
Česká republika si loni pohoršila v celosvětovém žebříčku vnímané korupce, když se propadla o pět pozic na 46. příčku ze 180 hodnocených zemí světa. K důvodům podle mezinárodní organizace Transparency International (TI), která žebříček sestavuje, patří nedostatečná vládní strategie proti korupci či nedostatečná morální zásadovost politiků. Ještě o poznání výrazněji - o 12 míst - si pohoršilo Slovensko. Nejlépe hodnocené bylo znovu Dánsko, následované Finskem a Singapurem, nejhůře naopak dopadly Jižní Súdán, Somálsko a Venezuela. Česko v žebříčku dostalo 56 bodů ze 100 možných, což je o bod méně než před rokem a šest bodů za průměrem Evropské unie.
Příčinami propadu Česka v Indexu vnímání korupce jsou podle české pobočky Transparency International nedostatečná vládní strategie, odsouvání potřebných systémových reforem a nízká politická integrita. „V Česku jsme pravidelně svědky situací, kdy vláda Petra Fialy (ODS) přijímá protikorupční legislativu až v momentě, kdy hrozí sankce za neplnění zahraničních závazků plynoucích z členství v EU či po tlaku Skupiny státu proti korupci,“ konstatoval ředitel české pobočky TI David Kotora. Další motivací jsou podle něj pro politiky finanční prostředky z evropského rozpočtu. „Jakmile tyto dva aspekty chybí, vládní poslanci dělají maximum pro to, aby buď legislativu vykostili v nefunkční paskvil, nebo ještě hůře, aby spadla ve Sněmovně pod stůl,“ pokračoval. Fialova vláda si podle TI ČR nemůže v protikorupční agendě připsat žádný výrazný úspěch. „Přípravu i schvalování protikorupčních zákonů často komplikují nebo prodlužují samotní členové vládních stran,“ doplnil Ondřej Kopečný, programový ředitel TI ČR.
Ministerstvo spravedlnosti k výsledku uvedlo, že Česko loni splnilo tři doporučení skupiny Rady Evropy a prosadilo třeba novelu o státním zastupitelství.
Rozdíl v pohledu na některé aspekty zahraniční i bezpečnostní politiky by se neměl přenášet do emocí vůči celé zemi. Český prezident Petr Pavel se na tom shodl se slovenským protějškem Peterem Pellegrinim při schůzce v Paříži na okraj summitu o umělé inteligenci (AI). Řekl to novinářům na dotaz ČTK. "Bavili jsme se o tom, že naše vzájemné vztahy se teď dostávají do fáze, která přerůstá z hodnocení názoru jednotlivých politiků na možná negativní názory proti celému národu, celé zemi. Z obou stran to považujeme za škodlivé, protože rozdíl v pohledu na některé aspekty zahraniční i bezpečnostní politiky by se neměl přenášet do emocí vůči celé zemi," uvedl Pavel. Kancelář slovenského prezidenta v tiskové zprávě uvedla, že obě hlavy států vidí prostor pro zlepšení česko-slovenských vztahů. "Mrzí mě, že slovensko-české vztahy na politické úrovni dnes nejsou ideální, a měli bychom udělat vše pro to, aby opět odpovídaly vysoce nadstandardním a dlouhodobým vztahům dvou bratrských národů," uvedl Pellegrini.
Prezidenti vidí jako vhodnou příležitost pro debatu o zlepšení politických vztahů Slavkovský formát, k němuž náleží ještě Rakousko. Na zámku Slavkov u Brna se sejdou 5. března. Země by si podle Pavla měly zachovat právo vyjádřit názor na to, jak se dívají na zahraniční politiku. "Ale nemusí to nutně vést k zobecňování nebo dokonce zesměšňování, protože to by rozhodně našim vztahům neprospělo," podotkl Pavel.
Česká vláda loni v březnu přerušila česko-slovenské mezivládní konzultace kvůli rozdílným názorům na klíčová témata zahraniční politiky. Projevovaly se hlavně ve vztahu k Ukrajině.
Cla na dovoz oceli a hliníku nikomu nepřinesou žádný prospěch, shodují se poslanci vládní koalice. Postup amerického prezidenta Donalda Trumpa, který zavedení cel oznámil, považuje předseda poslanců TOP 09 Jan Jakob za ryze politický, Trump se podle něj snaží ekonomickými nástroji dosáhnout jiných cílů. Podle místopředsedy STAN Jana Laciny musí Evropa reagovat a začít se chovat se jako velmoc. Poslanci to uvedli dnes před jednáním Sněmovny. Podle šéfky sněmovní frakce opozičního ANO Aleny Schillerové měla Evropa dávno jednat, protože Trump posílá signály několik dnů, možná týdnů. Americký prezident Donald Trump v pondělí večer oznámil, že Spojené státy zavedou 25procentní clo na dovoz oceli a hliníku. Opatření se týká všech zemí a podle sdělení Bílého domu začne platit 12. března. Podle Jakoba je potřeba si uvědomit, že cla z ekonomického hlediska nepřinesou nikomu žádný prospěch. Postup Trumpa považuje za ryze politický. "Jako Evropská unie musíme reagovat, já myslím, že v první řadě je potřeba vyjednávat," řekl. Cla podle něj budou mít negativní dopad na všechny zúčastněné ekonomiky a na celé světové hospodářství. Za taktickou záležitost považuje postup Trumpa také první místopředseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek. Doufá, že nakonec bude dohoda.
Deset prezidentů a premiérů členských států EU, včetně Česka, vyzvalo Evropskou komisi (EK), aby se zaměřila na podporu vysokorychlostního železničního propojení. Státníci rovněž zdůrazňují důležitost spolufinancování těchto projektů z Evropské unie. Na sociální síti X o tom informoval český premiér Petr Fiala. "Česká republika jako lídr v budoucím rozvoji vysokorychlostní železnice v Evropě! Naše iniciativa podporovaná devíti dalšími členskými státy EU otevírá důležitou diskusi o rozvoji a financování vysokorychlostních železnic v nadcházejících letech," napsal Fiala. "Lépe propojená Evropa je klíčem k prosperitě a hospodářskému růstu. Finanční podpora EU je zde klíčová a přináší velkou přidanou hodnotu!" dodal. Kromě českého premiéra dopis podepsali estonský premiér Kristen Michal, slovenský premiér Robert Fico, maďarský premiér Viktor Orbán, lotyšská premiérka Evika Siliňová, španělský premiér Pedro Sánchez, řecký premiér Kyriakos Mitsotakis, portugalský premiér Luís Montenegro, rumunský prezident Klaus Iohannis a litevský prezident Gitanas Nauséda.
Nejlepší podmínky k životu v Česku jsou v Turnově a následně v Luhačovicích a Novém Městě na Moravě. Naopak nejnižší kvalita je v Karlovarském, Ústeckém a Moravskoslezském kraji, které se potýkají s odlivem vzdělaných lidí, exekucemi a nižší délkou života. Nejhorší hodnocení z 206 českých mikroregionů získaly Podbořany v Ústeckém kraji následované Bílinou a Karvinou. Vyplývá to z Indexu prosperity regionů České spořitelny a platformy Evropa v datech, kterou dnes jejich zástupci představili novinářům. V řadě měřených parametrů ovládala přední příčky Praha, nakonec se umístila na 23. místě. Hodnocení jí snižovala vyšší kriminalita a horší dostupnost škol. Index sleduje sedm klíčových oblastí, od ekonomiky a demografie po vzdělávání, zdravotní péči či občanskou vybavenost. Ta zahrnuje například dostupnost veřejné dopravy, výdejních boxů, obchodů či internetu.
Turnov získal velmi dobré hodnocení ve všech sledovaných oblastech s výjimkou dostupnosti zdravotní péče. Nejlépe dopadl v možnostech trávení volného času a občanské vybavenosti. Město také patří mezi nejlépe obsloužené oblasti veřejnou dopravou a má nadprůměrné pokrytí silniční sítí a i relativně vysoký počet knihoven. Data také potvrzují dlouhodobé rozdíly mezi kraji, velké rozdíly se ukazují i mezi mikroregiony v jednotlivých krajích.
Stát čím dál častěji získává dědictví, kterého se vzdaly rodiny zesnulých. Informuje o tom Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Výše dluhů zemřelého totiž mnohdy přesáhne hodnotu jeho majetku a pozůstalí o něj tak nemají zájem. Stát kromě dluhů musí zaplatit taky důstojný pohřeb nebo pobyt v nemocnici.
Loni stát z odúmrtí získal majetek za 300 milionů korun. Nejhodnotnější byl pozemek na Kladensku za 14 a půl milionu korun. Hodnotný majetek úřad nejdřív nabízí státním institucím, třeba muzeím a galeriím. Nepojízdná auta zase hasiči využívají pro svá cvičení. Mezi dědictvím byla ale také průkazka do knihovny, věrnostní karta do supermarketu nebo už neplatné chorvatské peníze.
Pražští hasiči v loňském roce přijali zhruba 330 tisíc hovorů na tísňovou linku 112 a 40 tisíc na linku 150. To je asi o 4 procenta méně než v roce 2023. Řekl to mluvčí pražských hasičů, Miroslav Řezáč. Za poklesem podle něj stojí hlavně méně mimořádných událostí nebo i detekční systémy, které odhalují například kouř. Pražské operační středisko přijímá kolem 400 hovorů přes den a přes noc 200. Až sedm s deseti volání je podle Řezáče omyl. Při chybném vytočení čísla by lidé měli na lince zůstat, aby operátor mohl případ uzavřít.
Zveřejnění rusofobních výroků bylo plánovanou provokací bez ohledu na to, kdo byl autorem, reagovalo ruské velvyslanectví na pondělní předvolání velvyslance Alexandra Zmejevského do Černínského paláce. Nechal ho předvolat ministr zahraničí Jan Lipavský na protest proti výrokům na adresu senátorky Miroslavy Němcové (ODS). Bývalá předsedkyně Sněmovny čelí výhrůžkám od představitelů Ruska kvůli falešnému příspěvku na síti X, který obsahuje výzvu k opětovné blokádě Leningradu. Lipavský v pondělí uvedl, že se Česko nenechá zastrašovat. Podle komentáře velvyslanectví bylo Rusko vyzváno, aby se zdrželo "informační války". Zmínilo v té souvislosti možnost spolupráce českých odborníků s loni založenou moskevskou asociací pro ověřování informací. Podle velvyslanectví české straně velvyslanec připomněl existenci mechanismů pro prevenci incidentů týkajících se citlivých témat.
Smyšleným výrokem české političky se má podle ruské tiskové agentury TASS zabývat ruský vyšetřovací výbor, který řeší vážnou kriminalitu. Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv označil Němcovou za "zlé zvíře" a "zdegenerované stvoření" a vyjádřil přání, aby "zahynula v krvavých vírech nového pražského jara". Premiér Petr Fiala, předseda Senátu Miloš Vystrčil (oba ODS) i další vládní politici už dříve vyhrožování Moskvy odsoudili a Němcové vyjádřili podporu.
Rusko požádalo Českou republiku o vydání ruské opoziční novinářky Faridy Kurbangalejevové, která v Česku žije. Uvedl to podle BBC server Mediazona s odkazem na facebookový post Kurbangalejevové. O žádosti má rozhodovat městský soud v Praze. Kurbangalejevová, která věří, že ji nevydá, je v Rusku stíhána kvůli tomu, že údajně schvalovala terorismus a šířila lživé informace o ruské armádě. Mluvčí pražského městského soudu Adam Wenig ČTK řekl, že podle dostupných informací nyní ve věci vede Městské státní zastupitelství v Praze předběžné šetření. Po jeho skončení podá k soudu návrh na vyslovení přípustnosti nebo nepřípustnosti vydání. "Až na základě podaného návrhu bude moci soud ve věci konat, tj. nařídit veřejné zasedání a rozhodnout. Příslušný návrh dosud podán nebyl," uvedl Wenig.
Bývalá moderátorka a zpravodajka ruské státní televize, kterou opustila po ruské anexi Krymu v roce 2014, na facebooku zveřejnila dopis českých úřadů týkající se případu. „Dnes mi česká policie doručila dopis o tom, že ruská generální prokuratura požádala o mou extradici. Je to pro mě nepochybně velká čest, protože tímto způsobem Rusko uznává můj přínos v boji proti zločinnému Putinovu režimu,“ napsala podle serveru. V dopise podle ní není uvedeno, co přesně bylo důvodem žádosti o vydání. „Ale předpokládám, že jde o dvě trestní kauzy, které proti mně byly zahájeny minulý rok,“ poznamenala také žena, po níž loni v červnu ruské ministerstvo vnitra vyhlásilo pátrání a zařadilo ji na seznam "teroristů a extremistů". Novinářka obě obvinění odmítla jako naprosto vykonstruovaná a vyjádřila přesvědčení, že "vzhledem k principiálnosti Česka v těchto věcech" nebude vydána.
Nedávno Farida Kurbangalejeva poskytla rozhovor Radiu Prague International.
Ukrajina napadená Ruskem se podle většiny Čechů bude muset vzdát části svého území, aby dosáhla míru. Vyplývá to z lednového průzkumu agentury STEM. Česká republika by měla podle lidí usilovat o rychlý konec války i za cenu územních ztrát Ukrajiny. Podle téměř poloviny dotázaných také poskytuje Česko Ukrajině příliš velkou vojenskou pomoc. Rusko napadlo Ukrajinu v únoru 2022. Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva letos v lednu uvedl, že v tomto konfliktu bylo na celé Ukrajině zabito už více než 12.300 civilistů včetně 650 dětí. Miliony lidí z Ukrajiny musely před válkou utéct, část z nich žije i v Česku.
Nejvíce Čechů - 37 procent - by podle průzkumu preferovalo, aby Ukrajina výměnou za mír přenechala Rusku východní část svého území a od západních zemí dostala bezpečnostní záruky, ale nevstoupila do NATO. Dalších 17 procent dotázaných by také bylo pro ukončení války za cenu obětování východu Ukrajiny Rusku, ale s tím, že by Ukrajina měla možnost vstoupit do NATO. Pro to, aby Ukrajina získala zpět celé své území, které nyní částečně okupuje Rusko, je 29 procent lidí. Pouze osm procent Čechů by chtělo naopak naprostou kapitulaci Ukrajiny. Česká republika by podle skoro tří čtvrtin Čechů měla usilovat o rychlé ukončení konfliktu, i když to může znamenat, že Rusku zůstanou některá ukrajinská území.
Ptákem roku 2025 vyhlásili ornitologové konipase horského. Pomyslnou korunu mu předal rehek domácí. Konipas horský má výrazné žlutou spodní část těla a dlouhý ocas, kterým téměř neustále kmitá. Proto se mu lidově říká třeba třasořitka. Titul pták roku uděluje Česká společnost ornitologická zpravidla známým druhům, které lze potkat na mnoha místech republiky. „Konipas horský upřednostňuje především horské a kopcovité oblasti, které dávají vodním tokům potřebný spád a charakter řečišť, nevyhýbá se však ani nižším polohám, a tak na něj můžeme narazit téměř kdekoli. V Polabí a v Dolním Povltaví, stejně jako na jihu Moravy, existují hnízdiště v nadmořské výšce dokonce nižší než 200 metrů nad mořem,“ přiblížil ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek. Právě necitlivé zásahy do vodních toků tak mohou konipase horského ohrožovat.
Konipas horský je již druhým ptákem z čeledi konipasovitých, který má v Česku titul ptáka roku. V roce 1999 ČSO vybrala konipasa bílého, který je známější a početnější než konipas horský.
Zámek v Rájci nad Svitavou na Blanensku od středy otevře návštěvníkům skleníky s rozkvetlými kaméliemi. Jde o druhově největší sbírku těchto květin v Česku, v níž je přes 700 rostlin, odrůd je zhruba 400. V březnu se také na deset dnů otevře výstava s názvem Kamélie v designu, uvedla v tiskové zprávě kastelánka Zdeňka Kalová. Výstava zavede návštěvníky do zámeckých privátních a hostinských pokojů vyzdobených kaméliemi a živými květy. "České země byly v průběhu staletí proslulé svými řemeslníky. I proto se správa zámku rozhodla ve spolupráci s pedagogy Střední uměleckoprůmyslové školy Uherské Hradiště vybrat návrhy současných mladých designérů a odvážně je postavit vedle časem prověřených předmětů ze sbírek rodiny Salm-Reifferscheidt, která minimálně po dvě století proslula svým vytříbeným vkusem," řekla Kalová.
Oblačno až zataženo. V jihozápadní polovině Čech, postupně i jinde místy občasné sněžení. Odpoledne a večer zejména v jihozápadní polovině Čech i srážky smíšené, dešťové nebo i mrznoucí. Ve Slezsku ojediněle sněžení. Nejvyšší teploty -1 až +4 °C.
Farida Kurbangalejeva (Kurbangalejevová) byla moderátorkou zpráv v televizi Rossija, jednom z nejsledovanějších ruských televizních kanálů. Byla to ona, kdo první oznámil světu, že Rusko anektovalo Krym. S politikou Kremlu nesouhlasila, odešla z televize, stala se nezávislou opoziční novinářkou a odstěhovala se do Prahy. Kreml ji nejdříve prohlásil „zahraničním agentem“, pak extremistkou, pak podporovatelkou teroristů, nakonec na novinářku vydal mezinárodní zatykač.
Zatčení pytláků mořských želv, pomoc s rozmnožením vymírajících orlů opičích nebo návrat orlosupů bradatých do volné přírody. Zoo Liberec, která se dlouhodobě úspěšně podílí na boji proti vymírání živočišných druhů na planetě, si za loňský rok mohla připsat další úspěchy. Za své ochranářské aktivity je dlouhodobě mezinárodně oceňovaná.
Tento e-mail je zasílán automaticky dle Vašeho nastavení odběru zpráv Radio Prague International.
Své nastavení můžete změnit zde.
© 2025, Radio Prague International - vysílání Českého rozhlasu do zahraničí, všechna práva vyhrazena.
https://cesky.radio.cz, e-mail: [email protected], Facebook, Youtube, Instagram
Laden...
Laden...
