Laden...
Volby do Sněmovny by nyní vyhrálo hnutí ANO, které si v aktuálním volebním modelu agentury STEM oproti minulému týdnu polepšilo na 31,5 procenta z 30,9. Koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) mírně oslabilo na 19,4 procenta. Na třetí místo se vrátilo hnutí SPD s 12,8 procenta hlasů, s těsným odstupem následuje STAN s 12,2 procenta. Do Sněmovny by se dostali ještě Piráti s podporou 8,1 procenta voličů a hnutí Stačilo!, jehož obliba vzrostla na letošní maximum 7,4 procenta. Výsledky pravidelného průzkumu dnes zveřejnila CNN Prima News.
Pod pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do Sněmovny by skončilo uskupení Motoristé sobě, kterému model přisoudil 3,5 procenta. V průzkumu se ještě objevila Sociální demokracie (SOCDEM) s podporou 2,7 procenta voličů, lídři této strany se ale mají podle memoranda uzavřeného tento týden objevit na kandidátkách Stačilo!, na kterých figurují i komunisté. Přísaha by podle STEM získala dvě procenta.
Při přepočtu hlasů na poslanecká křesla by ANO ve dvousetčlenné Sněmovně dosáhlo na 73 mandátů, koalice Spolu by obsadila 43 míst, SPD 27, Starostové by měli 25 křesel a Piráti se Stačilo! shodně 16 poslanců.
V Česku ubývá lidí, kteří mají exekuce. Na konci června jich bylo 606.000. Za poslední dva roky počet klesl o 53.000, tedy o osm procent. O milion méně je pak exekučních řízení. Letos na konci pololetí jich bylo 3,1 milionu. Vyplývá to z mapy zadlužení, kterou vytvořily Institut prevence a řešení předlužení (IPŘP) a agentura PAQ Research. K poklesu přispěla i nedávná milostivá léta či zastavování takzvaných bagatelních exekucí.
"Pokračuje dlouhodobý pozitivní trend, kdy klesá jak počet osob v exekuci, tak i počet samotných exekučních řízení. Pokles vidíme napříč prakticky celou ČR. Znepokojivý je ale jiný trend: Počet nově zahájených exekucí meziročně opět vzrostl. Celkem bylo ve druhém čtvrtletí zahájeno 119.000 nových exekucí oproti 109.000 ve stejném období loni. Roste tak již čtvrté čtvrtletí za sebou. Drtivá většina nových exekucí je nicméně zahájena vůči stávajícím dlužníkům," uvedl IPŘP.
V exekuci bylo na konci prvního pololetí 6,6 procenta obyvatel nad 15 let. Podíl postupně klesá. Před rokem dosahoval 6,9 procenta a před dvěma lety 7,3 procenta. Nejhorší byla situace v roce 2017, kdy exekuční řízení měla téměř desetina osob v ČR nad 15 let.
Situace v regionech a obcích se liší. V Ústeckém kraji bylo na konci června v exekuci 12,5 procenta lidí nad 15 let a v Karlovarském 11,2 procenta. Nejlépe je na tom Zlínský kraj se 4,1 procenta.
Občanská iniciativa Dárek pro Putina ve veřejné sbírce vybrala 60 milionů korun na nákup šesti houfnic pro ukrajinskou armádu, která víc než tři roky bojuje proti ruské agresi. ČTK to dnes řekl Martin Ondráček z Nadačního fondu pro Ukrajinu, který projekt zajišťuje. Sbírka začala loni v listopadu. Současně iniciativa vyhlásila novou sbírku na pořízení 500 dronů s municí a ovládáním za 12,5 milionu korun.
Od spuštění projektu v květnu 2022 iniciativa v několika sbírkách vybrala na zbraně a další vojenské vybavení pro Ukrajinu víc než jednu miliardu korun.
Nově vyrobené houfnice D-30 jsou podle iniciativy robustní a málo poruchová zbraň. Děla jsou opatřena speciální tříramennou lafetou, která umožňuje snadnou a rychlou manipulaci. Používá munici tzv. východní ráže 122 milimetrů, která se mimo jiné vyrábí i v České republice. Původně sovětská houfnice vyvinutá v 60. letech minulého století je dodnes velmi používanou zbraní na obou stranách války na Ukrajině. V současné době je ve výzbroji 18 armád na světě, například Finska, Polska či Estonska.
Ondráček předpokládá, že houfnice by mohly dorazit na Ukrajinu během několika měsíců.
Závody motocyklového mistrovství světa v Brně navštívilo v průběhu tří dnů celkem 219.544 diváků. Na Masarykův okruh se Velká cena České republiky vrátila po pěti letech a podle očekávání se těšila velkému zájmu fanoušků. Počet diváků zveřejnil promotér seriálu na sociálních sítích.
V roce 2019, kdy mohli diváci akci MS na jihu Moravy naposledy sledovat, jich na okruh zavítalo 186.793. O rok později závody ovlivnila koronavirová omezení. Historickým maximem je 248.434 diváků z roku 2015.
Tyčkařka Viktorie Ondrová se v Bergenu stala mistryní Evropy do 23 let. Ve finále si třikrát vylepšila osobní rekord, posunula ho až na 445 centimetrů a na šampionátu v Norsku se postarala o třetí českou medaili. V pátek získala sprinterka Karolína Maňasová zlato v běhu na 100 metrů, v sobotu skončila oštěpařka Petra Sičaková na druhém místě.
Španěl José Antonio Rueda ovládl na Velké ceně České republiky silničních motocyklů v Brně závod kategorie Moto3 a ve dvanáctém podniku v sezoně si připsal sedmý triumf. Za suverénním lídrem kategorie dojel druhý Máximo Quiles, třetí skončil další Španěl David Muňoz, který startoval z posledního místa.
Devatenáctiletý Rueda byl v kvalifikaci druhý, hned po startu se ale dostal do čela a následně potvrdil svou letošní dominanci. Druhého Quilese porazil o 3,471 sekundy. Quiles ale úspěšně zvládl boj šestičlenné skupiny o druhé místo.
Těsně pod stupni vítězů skončil průběžně druhý Ángel Piqueras ze Španělska, který nyní na Ruedu ztrácí 85 bodů. Pátý dojel Ital Dennis Foggia, který na Masarykově okruhu vyhrál v roce 2020, kdy se tam jelo MS naposledy.
S minimálně devíti českými hráčkami začne v pondělí hlavní soutěž tenisového Livesport Prague Open. Roli nasazené jedničky bude na turnaji kategorie WTA 250 v pražské Stromovce plnit třiadvacátá hráčka světa Linda Nosková. Po dvou letech se bude hrát v areálu pražské Sparty opět na tvrdém povrchu. Turnaj vyvrcholí finálovými zápasy dvouher a čtyřher v sobotu 26. července.
Dvacetiletá Nosková, která se před dvěma týdny probojovala do osmifinále Wimbledonu, se pokusí získat druhý titul na okruhu WTA po loňském vítězství v mexickém Monterrey. Předloni nestačila v Praze ve finále na Japonku Nao Hibinovou, vloni vypadla v semifinále s pozdější šampionkou Polkou Magdou Linetteovou. Ta letos v Praze nestartuje.
"Na Prahu se vždycky těším. Mám tam čtvrtfinále, semifinále, finále a jedu to tam vyhrát. Obětuju kvůli tomu i turnaje ve Washingtonu nebo Montrealu. Těším se. Vždy, když je šance hrát před českými fanoušky, tak to nechci odmítnout," řekla novinářům Nosková.
Atmosféra Československa bezprostředně po druhé světové válce byla plná napětí, bolesti a touhy po odplatě. Veřejné postoje tehdejších politických představitelů zásadně ovlivnily směřování země — a rozhodně nebyly smířlivé. Košická vláda 17. dubna 1945 vyzvala občany k bezohledné pomstě vůči „německým katanům“, a prezident Edvard Beneš, v očích mnohých nástupce Masarykova odkazu, veřejně prohlásil, že nacistické zločiny zatěžují německý národ jako celek.
Tento e-mail je zasílán automaticky dle Vašeho nastavení odběru zpráv Radio Prague International.
Své nastavení můžete změnit zde.
© 2025, Radio Prague International - vysílání Českého rozhlasu do zahraničí, všechna práva vyhrazena.
https://cesky.radio.cz, e-mail: [email protected], Facebook, Youtube, Instagram
Laden...
Laden...
